Publikováno dne 15.11.2021
V českých rodinách se dětem vštěpuje, aby nelhaly, dobře se učily a pomáhaly druhým. Převážná většina dětí hodnotí vztahy s rodiči jako dobré, u starších dětí jsou však o něco horší. Děti z příjmově slabších rodin rodičům také o něco méně důvěřují. Každé desáté dítě se v rodině setkává s násilím. Hádky a křik se vyskytují častěji v rodinách žijících na venkově. Pětina českých dětí by si přála, aby rodiče byli více doma.
Praha, 15. listopad 2021 – Česká pobočka UNICEF dnes zveřejnila v pořadí třetí část dat z unikátní sociologické studie Mladé hlasy, tentokrát na téma rodinného života a vztahů. Výzkum je prováděn v rozmezí několika let již od roku 2001, v roce 2020 proběhlo i výjimečně šetření dopadů pandemie na děti. Data třetí části umožnila nahlédnout do českých domácností dětskýma očima. Poukázala také, jaké faktory mají vliv na vztahy s rodiči, jaké jsou nejobvyklejší předávané hodnoty a jaký je nejčastější přístup u řešení dětských chyb a omylů. Jak již potvrdily předcházející části, významným faktorem, který ovlivňuje výsledky hodnocení, je finanční situace a složení rodiny.
Vztahy dětí s rodiči jsou obecně velmi dobré, lehké zhoršení uvádějí starší děti, které ale zároveň více oceňují schopnost rodičů naslouchat. Děti z příjmově slabších rodin svým rodičům méně důvěřují.
Většina dětí má dobré vztahy s matkou, jako „velmi dobrý“ jej ohodnotilo 62 % dotázaných. Výrazně méně se tato odpověď vyskytovala u dětí z učilišť a děti z příjmově slabších domácností. Jako „průměrný“ označovaly vztah s matkou děti častěji na Moravě.
Dobré vztahy děti zdůvodnily tím, že je má matka ráda (73 %), stará se o ně a naslouchá jim. Objevila se ale i naprosto jednoduchá odpověď: „miluju jí,“ nebo „proudí od ní láska a důvěra“. Pokud vztah s matkou děti hodnotily negativně, bylo to nejčastěji proto, že mají rozdílné názory a hádají se.
Vztah s otcem hodnotí pozitivně tři čtvrtiny dětí, 49 % z nich dokonce jako „velmi dobrý“. Častěji si dobré vztahy chválí děti na gymnáziích a z malých měst do 1000 obyvatel. Finanční situace také generuje výrazné rozdíly – zatímco 64 % dětí z příjmově silnějších domácností hodnotilo vztah s otcem velmi pozitivně, u domácností se slabšími příjmy se jednalo pouze o 16 %.
Děti nejčastěji oceňují, že je má otec rád. Mají také rády, když jim naslouchá a stará se o ně. Třicet jedna procent dětí také vyzdvihlo, že je otec učí nové věci. Vztahy s otcem děti mívají špatné, pokud je náladový nebo jim nadává, často je ale také mrzí, že k nim není spravedlivý. Objevila se ale také odpověď, že je „extrémní verze mne sama a neodpustil jsem mu, že od nás odešel“. Několik dětí také otci vytklo, že se o ně nezajímá.
Mají děti pocit, že rodiče berou jejich názor v úvahu při rozhodování o věcech, které se jich týkají? Tři čtvrtina oslovených má dojem, že alespoň někdy. Jednoznačným „ano“ odpověděla třetina dětí. „Myslím si, že je důležité, aby rodiče byli k dětem upřímní, aby děti chápaly jejich situaci, i když je složitá. Pak se mohou zapojit do jejího řešení. Děti mají ale především právo na šťastné dětství,“ komentuje zapojení dětí do rozhodování 17letá Daniela Rybková, vítězka prvního ročníku ankety Dítě Česka.
Hádky a křik v rodině potvrdila přibližně polovina dětí, což je oproti předchozím letům pokles (v roce 2017 hádky zmínilo 61 % dětí, v roce 2008 pak 63 %). Zdá se, že občasné napjaté vztahy vzdělání rodičů neovlivňuje. Větší vliv však má velikost obce, kde rodina žije – 68 % dětí z vesnic odpovědělo, že se hádky a křik v jejich rodině vyskytují.
Násilí (bití) v rodině zmínilo 9 % dětí. Výrazně převládaly děti z příjmově slabších domácností a z rodin s 3 a více dětmi. V roce 2017 výskyt bití uvedlo 14 % dětí, jedná se tedy o mírný pokles. K hádkám a násilí v rodinách dochází především, když se rodiče hádají mezi sebou, řeší hádky mezi sourozenci nebo když děti zlobí. “I když je podle čísel násilí v rodinách méně než dříve, jsem v šoku, kolik děti stále uvádí, že se kolem nich objevuje. Násilí nemá vysvětlení a oprávněné nikdy nebude,” vysvětluje Daniela.
Děti mají obecně pocit, že křik a bití není dobrým prostředkem řešení problémů. Přibližně pětina oslovených dětí ale zmínila, že křik může být řešením alespoň občas. Bití takto uznává jen 5 % dětí, naopak více než tři čtvrtina dětí jej odsuzuje.
Jak rodiče reagují, když se dítěti něco nepovede? Necelá polovina z nich si s dítětem promluví a snaží se mu poradit. Častěji mají takový přístup rodiče v příjmově silnějších domácnostech. Jedna třetina rodičů dítěti vynadá, 12 % z nich zakáže dítěti chodit ven. Takový zákaz se vyskytuje častěji v příjmově slabších domácnostech, v jiných málokdy. Když jsou děti potrestány nespravedlivě, většina má šanci to rodičům vysvětlit.
Nejčastěji se dle dětí v rodině předávají následující hodnoty: nelhat, dobře se učit a pomáhat druhým. Děti ale také zmínily, že jim rodiče vštěpují lásku ke zvířatům, chození do kostela, dodržování tradic nebo respekt k rodičům a povinnost se o ně ve stáří postarat.
Pomoc druhým považuje za důležitou 9 z 10 českých dětí. Přibližně polovina z nich se snaží pomáhat co nejčastěji (častěji se jedná o dívky, méně o děti z mnohačetných domácností), druhá polovina přiznává, že se k takové pomoci dostane spíše málokdy.
Chtěly by děti ve své rodině něco změnit? Třetina by neměnila nic – nejčastěji se jedná o děti z úplných rodin a příjmově silnějších domácností. Pětina dětí by si přála, aby byli rodiče víc doma. Třináct procent by uvítalo, kdyby k nim rodiče měli víc pochopení – častěji by to ocenily děti z příjmově slabších domácností, jen málo děti z vesnic. Mezi jednotlivými přáními se objevilo také „aby se naši měli rádi“ nebo „aby vydělávali víc peněz a táta přestal pít“.
„Naslouchat dětem, vážně se zajímat o jejich názory. To je princip výzkumu Mladé hlasy a také nejdůležitější závěr části, která se týká vztahů v českých rodinách. To, co děti řekly tazatelům, by měli slyšet i jejich rodiče. Byla bych ráda, kdyby výzkum byl pro rodiče inspirací k tomu, aby si s dětmi promluvily o nich samotných, o tom, jak vnímají svou situaci a co by si přály ve svých rodinách změnit,“ shrnula smysl studie Pavla Gomba, výkonná ředitelka UNICEF ČR.
Šetření pro UNICEF realizovala agentura STEM/MARK v červenci, srpnu a září 2021, celkem se jej zúčastnilo 426 dětí ve věku 9–17 let. Jedná se o reprezentativní vzorek s ohledem na pohlaví a věk, aby byly proporčně zastoupeny kraje a velikost obce, počet členů domácnosti a vzdělání rodičů. Data byla získávána osobním rozhovorem s dětmi v jejich přirozeném prostředí, při kterém si tazatel zaznamenával odpovědi na papír.
Podívejte se, jak dopadlo téma štěstí nebo školy a kamarádů.
Podrobné výsledky letošního výzkumu a shrnutí výzkumů z let 2001, 2008, 2017 a 2020 najdete zde.
Infografika k výzkumu je k dispozici zde.
Zdrojová data z kategorie „Rodina“ jsou k dispozici zde.