Zázrak jménem kojení aneb fakta, která překvapí

Publikováno dne 03.08.2018

Právě začal Světový týden kojení! Věděli jste, že kdyby se na celém světě zvýšil počet kojících matek, zachránilo by to životy 820 000 dětí mladších pěti let? Že drtivá většina těchto dětí umírá dřív než půl roku po narození? A že by na rakovinu prsu zemřelo o 200 000 méně žen? Pojďme se na „zázrak jménem kojení“ podívat trochu blíže.

Pro dítě představuje kojení tu nejlepší ochranu proti nemocem, napomáhá jeho zdravému fyzickému vývoji a je prokázáno, že kojené děti pak dosahují vyšší inteligence než ty, co vyrůstaly na umělé výživě. Kojit dítě po dobu minimálně šesti měsíců je dobré i pro matky – snižuje to riziko poporodních depresí, srdečních chorob i jedné z forem diabetu.  Kojení je zkrátka jedním z těch nejlepších (a nejjednodušších) způsobů, jak zajistit optimální vývoj dítěti a zdraví jeho matce. Dát matkám podmínky pro snadný nácvik kojení a umožnit jim v něm pohodlně pokračovat by tedy mělo být jedním ze zájmů každé společnosti.

Podle doporučení UNICEF a Světové zdravotnické organizace by měly matky kojit své děti až do dvou let věku (po dobu šesti měsíců má dítě dostávat výlučně mateřské mléko, poté mají rodiče zavádět i jinou výživu, ale matky by měly i nadále kojit). A zatímco v chudých zemích se nekojí jen jedno dítě z 25, v těch vyspělých je dětí, které vyrůstají na umělé výživě, výrazně více – jde o jedno z pěti. Ve vyspělých zemích navíc existují velké rozdíly v počtu kojících matek i v rámci sociálních tříd: matky z chudších domácností kojí méně než ty z bohatých (například v USA kojí 74 % matek, v Irsku 55 %). V rozvojových zemích naopak častěji nekojí matky z bohatších domácností. Celkově kojí z chudších domácností po celém světě na 64 % matek a na 26 % z těch bohatších. Nejmenší rozdíl v kojení mezi bohatými a chudými najdeme ve východní Evropě.

A jaké faktory ovlivňují to, zda matka začne, nebo nezačne kojit? Na úrovni státu je to politika, která matkám poskytuje mateřskou dovolenou a ničím nerušený klid na kojení na pracovišti a také omezení týkající se propagace umělé výživy. Ve zdravotnických zařízeních je to pak poskytnutí včasných informací a pomoci při nácviku kojení co nejdříve po porodu. Ve veřejném prostoru by také mělo existovat co nejvíce míst, kde by matky mohly kojit v soukromí či alespoň bez zdviženého obočí svého okolí. Stejně důležitá je i podpora ze strany mužů a rodiny, nemluvě o  asistenci laktačních poradkyň. Kombinace všech těchto faktorů by měla podle odborných výpočtů zvednout kojení téměř až o trojnásobek.

Již v roce 1989 vzniklo společné prohlášení Světové zdravotnické organizace a UNICEF s názvem Ochrana, prosazování a podpora kojení. Jeho cílem bylo upozornit na významnou roli, kterou při podpoře kojení hrají právě zdravotníci. Hlavní zásady k úspěšnému kojení byly shrnuty do 10 kroků, které jsou i po téměř 30 letech stále aktuální. Jde například o zásadu informovat všechny těhotné ženy o výhodách a technice kojení, umožnit matkám zahájit kojení do půl hodiny po porodu nebo nepodávat novorozencům žádnou jinou stravu ani nápoje kromě mateřského mléka (samozřejmě s výjimkou lékařsky indikovaných případů).

Například v Indii nebo Vietnamu byla uzákoněna šestiměsíční placená mateřská dovolená a regulace reklamy na umělou výživu. Na Srí Lance a v Turkmenistánu jsou zase veřejně velmi propagovány tzv. baby-friendly nemocnice, které kladou obrovský důraz na správnou techniku kojení. V takových nemocnicích rodí téměř všechny ženy z obou zemí a tím pádem vykazují Srí Lanka i Turkmenistán v kojení téměř stoprocentní úspěšnost.

V České republice je v současnosti 69 nemocnic, které se pro dodržování již zmíněných 10 kroků také pyšní označením baby-friendly. Z porodnic tak u nás odchází domů až 90 % plně kojených dětí, na konci šestinedělí však kojí už jen méně než čtvrtina maminek. Důvody jsou různé – od těch zdravotních, které matkám kojit jednoduše neumožňují, po přílišný stres z nové situace, který matky nejsou schopny zvládnout, a proto raději zvolí přechod na umělou výživu.

Mezi kojícími ženami v České republice výrazně převládají vysokoškolačky a středoškolačky, ženy se základním vzděláním kojí méně.

Z vyspělejších zemí nejvíce kojí ženy v Uruguayi, Švédsku, Ománu, Singapuru, Chile nebo Norsku.  Z těch rozvojových, kde jsou tato procenta mnohem vyšší, jsou to kromě již zmíněných zemí také Bhútán, Nepál, Madagaskar nebo Niger. Podrobné údaje a trendy z jednotlivých zemí najdete ve nejnovější zprávě UNICEF a WHO zde.

Kromě Světového týdne kojení slavíme i Český týden kojení – ten v ČR letos proběhne od 17. do 23. září.

Podpořit programy zaměřené na osvětu o kojení a nejlepší péči o novorozené děti můžete jakýmkoliv příspěvkem prostřednictvím kampaně UNICEF na dobrystartdozivota.cz. Děkujeme!