Publikováno dne 05.11.2024
„Miliony dětí trpí. Každý den je horší než ten předchozí,“ uvedl tiskový mluvčí UNICEF James Elder k aktuální situaci dětí v Gaze, zmínil dennodenní útoky a jejich těžký dopad na zdraví tamních dětí.
„Nastíním vám to očima dítěte, sedmileté holčičky Qamar. Během útoku na tábor v Džabálije byla Qamar zasažena do nohy, jediná nemocnice, kam ji mohli vzít, byla porodnice. Jenže ta pak na 20 dní skončila v obležení. Rána kolem šrapnelu, který Qamar zůstal v noze, začala hnisat. Holčičku nemohli nikam přesunout a porodnice neměla prostředky na její léčbu, doktoři jí proto nohu museli amputovat,“ vypověděl James Elder.
„Kdyby se tohle stalo za relativně normálních podmínek, nohu by jí zachránili. Qamar společně s rodinou – matkou a sestrou, která byla také zraněná, byla nucena opustit domov – pěšky. Představte si tu situaci… Holčička s čerstvě amputovanou nohou. Žijí teď v roztrhaném stanu, obklopené rodinami v podobné situaci. Qamar je hluboce traumatizovaná, rozhodně tomu nenapomáhá neustálý zvuk dopadajících bomb. Co je ještě horší, v Gaze nejsou žádné protézy. Je to srdceryvný, těžký příběh. Bohužel ani zdaleka ne ojedinělý. Mohu vám garantovat, že právě teď v tuto chvíli se něco takového děje znovu,“ dodal.
„Je to tragický začarovaný kruh plný válečných hrůz, který se opakuje stále dokola, děsivé déjà vu. Loni stáli civilisté v Gaze před volbou – útěk a vysídlení nebo přežít strádání. Dnes strádá celá Gaza. Vysídlení vedlo k dalšímu utrpení a hrůzným podmínkám pro děti,“ mluvčí UNICEF zdůraznil, že stále je velký problém dostat do Gazy humanitární pomoc, od 2. října se do oblasti podařilo dostat pouze 80 kamionů s jídlem a pitnou vodou.
„Jih, kam se musely rodiny přemístit, je přeplněný a čelí kritickému nedostatku vody, sanitace a přístřešků. Kam mají rodiny s dětmi jít? Není bezpečno ani v úkrytech, ani ve školách, není bezpečno v nemocnicích. A rozhodně není bezpečno v přelidněných táborech,“ jako příklad dal James Elder Al-Mawasi, tábor, kam se mají palestinští civilisté přesouvat. „Před válkou tu bylo 9 tisíc lidí, teď asi 730 tisíc. Pokud by Al-Mawasi bylo město, bylo by to nejhustěji osídlené město na světě. Jenže to není město, nejsou tam žádné výškové budovy ani infrastruktura, není v jeho kapacitách hostit tolik lidí. A to je místo, kde Qamar a další teď musí žít, kromě vody, hygieny nebo bezpečného úkrytu nemají ani přístup k psychologické pomoci nebo vzdělání,“ popsal situaci.
Mluvčí UNICEF rovněž upozornil na to, že také tzv. „humanitární zóny“, místa, do kterých se rodiny musely přesunout, jsou cíli útoků. „Útoky na školy jsou stále častějších, například jen v rámci dvou týdnů jsme jich zaznamenali 30. Společně s našimi kolegy z OSN požadujeme dlouho udržitelné příměří a myslíme příměří v širším měřítku, protože mluvíme o daleko větší oblasti, kterou konflikt zasahuje. Rovněž trváme na propuštění rukojmích, neomezeném přístupu humanitární pomoci – hlavně pak potravin, vody, léků, ale také učebních materiálů pro děti a psychické podpory. Rovněž apelujeme na to, aby humanitární pracovníci nebyli terči útoků, výhrůžek či předmětem dezinformací,“ doplnil James Elder.
„I přes obrovskou snahu všech humanitárních organizací, děti dál trpí. Je to rok od první nucené evakuace a nyní sledujeme, jak se historie opakuje. Přiblížím vám to znovu na příběhu holčičky, se kterou jsem se tu setkal. Její domov vybombardovali, při útoku přišla o sourozence a ona sama utrpěla těžká zranění v oblasti obličeje – při výbuchu v podstatě přišla o svou tvář. Lékařům se v rámci možností podařilo zachránit strukturu dívčina obličeje, ale její stav vyžaduje okamžitý přesun do specializovaného střediska. Žádost o její převoz byla opakovaně zamítnuta. Je jednou z více než deseti tisíci pacientů čekajících na převoz. Jestli tahle hrůza, peklo, které si prožívají, nepohne s naší lidskostí a nedonutí nás k akci, tak pak už nic,“ vypověděl Elder.
„Loni v říjnu UNICEF uvedl, že Gaza se stala hřbitovem tisíců dětí, letos v říjnu jsem tam viděl desítky nových hřbitovů. Minulý listopad UNICEF varoval, že děti v Gaze mají minimální přistup k vodě a hygieně, situace se nezměnila, naopak se zhoršila a děti umírají a jsou v ohrožení masového šíření nemocí,“ mluvčí připomněl šíření dětské obrny v Gaze. „Loni v prosinci UNICEF označil Gazu za nejnebezpečnější místo pro děti na světě a každý další den jen potvrzuje pravdivost těchto slov,“ zdůraznil James Elder.
„Přes všechna prohlášení, důkazy, fotky, videa nebo výpovědi, se v Gaze dál odehrává peklo. Vidíme hořet stany, děti bez končetin, slyšíme bolestný křik, prosby lékařů o zásoby a jsme svědky odpírání přístupu humanitární pomoci. Pokud se hrůzy minulého roku budou dál opakovat, bude bohužel umírat více gazanských dětí,“ zakončil James Elder, mluvčí UNICEF.
Děsivý víkend v Gaze
Děti v Gaze za sebou mají dalších několik tragických dnů, první listopadový víkend s sebou přinesl novou vlnu útok v Pásmu Gazy. Během 48 hodin bylo podle zpráv zabito přes 50 dětí v Džabálije, v guvernorátu Severní Gaza. „O víkendu bylo zmařeno více než 50 dětských životů, v neděli ráno byl pod palbou rovněž osobní vůz pracovnice UNICEF, která se podílí na očkovací kampani proti dětské obrně. Auto bylo sice poničeno, pracovnice se naštěstí nic nestalo,“ informovala výkonná ředitelka UNICEF Catherine Russell a dodala, že nejméně 3 děti byly zraněny při útoku nedaleko vakcinační kliniky v okresu Sheikh Radwan, kde rovněž probíhá očkování proti dětské obrně.
Během své poslední návštěvy v Pásmu Gazy zástupce výkonné ředitelky UNICEF Ted Chaiban navštívil nemocnici Kamal Adwan Hospital. Setkal se s dětmi, které během konfliktu utržily těžká zranění, a také s dětmi, které se léči se závažnými nemocemi jako například rakovina. Ted Chaiban zdůraznil nutnou potřebu evakuace těchto malých pacientů do nemocnic, které by jim mohly poskytnout nutnou pomoc a péči. James Elder dodal, že více než 2500 dětí by nutně potřebovalo evakuovat, pohotovostní záchranné evakuace však teď probíhají rychlostí „méně než jedno dítě denně“, podle Eldera by touto rychlostí převoz všech dětských pacientů trval 7 let.
„Civilisté a civilní infrastruktura včetně rezidenčních budov, stejně jako humanitární pracovníci a jejich vozy musí být chráněni tak, jak uvádí mezinárodní humanitární právo. Vysídlení a nucené evakuace nedovolují žádné ze stran konfliktu, aby osoby a objekty v dané oblasti automaticky považovaly za vojenské cíle, nezprošťují je ani jejich povinnosti rozlišovat mezi vojenskými a civilními cíli,“ zdůraznila Catherine Russell. „Přesto jsou tyto principy stále dokola porušovány a deseti tisíce dětí trpí, umírají, jsou těžce zraněné, jsou v ohrožení hladomoru či různých nemocích,“ dodala.
„Útoky na civilisty včetně humanitárních pracovníků a na to málo, co zbývá v Gaze z civilní infrastruktury, musí skončit. Celá palestinská populace v Severní Gaze, hlavně pak děti, je v ohrožení. UNICEF žádá Izrael, aby okamžitě vyšetřil okolnosti útoku na náš tým a postavil k odpovědnosti ty, kteří ze ním stojí. UNICEF rovněž apeluje na členské státy, aby prostřednictvím svého vlivu zaručily dodržování mezinárodního práva a ochranu dětí kladly na první místo. Je více než načase, aby tahle válka skončila,“ uzavřela výkonná ředitelka UNICEF Catherine Russell.
Pomoci dětem v Pásmu Gazy můžete prostřednictvím tohoto formuláře. Děkujeme!