Publikováno dne 15.10.2021
Výsledky studie zaměřené na dušení zdraví dětí by měly být pro Evropu nadmíru znepokojivé – sebevražda je na evropském kontinentu druhou nejčastější příčinou smrti mladých lidí. Více jich ve věku 15–19 let zemře jen při dopravních nehodách. Chlapci mezi 10 a 19 lety páchají sebevraždu až dvakrát častěji než dívky.
Každý den dobrovolně ukončí svůj život tři adolescenti. Tuto mrazivou statistiku přináší nová publikace UNICEF The State of the World’s Children 2021 zaměřená na duševní zdraví a celkovou spokojenost dětí. Zatímco sociální a ekonomické důsledky pandemie covid-19 hýbou celým světem, data v publikaci odhalila, jak závažným a hlubokým problémem duševní zdraví adolescentů v Evropě je. Součástí zprávy jsou také doporučení vládám napříč Evropou a institucemi EU.
Podle UNICEF téměř 1 z 5 chlapců žijících v Evropě ve věku 15–19 let trpí duševní poruchou, stejně jako 16 % dívek stejného věku. Více než polovinu diagnóz u 9 milionů evropských adolescentů tvoří úzkosti a deprese.
Počet sebevražd u dětí a mladistvých je v České republice nejvyšší z pěti vyspělých zemí střední Evropy. Vyplývá to z nejnovějšího výzkumu české pobočky UNICEF. Míra sebevražd na 100,000 mladistvých ve věku 15–19 let u nás dosahuje 8,3. V sousedním Rakouskou je to 6,6, ve Slovinsku 5,3 a v Německu 4,9. „Faktory, které ohrožují naše duševní zdraví, pandemie covid-19 ještě posílila. Sociální izolace, napětí v rodinných vztazích nebo ztráta příjmů – to vše se vystupňovalo. Až příliš často jsou tím nejvíce zasaženy děti. Je potřeba to změnit, aby mohlo každé dítě prožít šťastné dětství,“ uvádí Pavla Gomba, výkonná ředitelka UNICEF ČR.
Obavy o duševní zdraví dětí a adolescentů nejsou ničím novým. Dlouho před nástupem pandemie již znepokojené hlasy rodičů a učitelů upozorňovaly na duševní potřeby této generace. Covid-19 celou problematiku ještě zesílil. Smutnou pravdou ale je, že snahy vypořádat se s psychickými problémy bývají žalostně podfinancované. „Je jasné, že nečinnost si vybírá vysokou daň na lidských životech, rodinách, komunitách a financích. Jak vlády a instituce EU, tak rodiny a školy s tím mohou něco udělat. Na to je teď nutné se zaměřit,“ poznamenává Geert Cappelaere, zástupce UNICEF pro instituce EU.
Na psychické zdraví dětí se zaměřuje také výzkum Mladé hlasy 2021, z něhož vyplývá, že českým dětem dělají největší starosti problémy v rodině, úspěch ve škole, ale také finanční situace jejich rodiny. Neúspěchy ve škole dělají větší starosti dětem, které navštěvují gymnázia (46 %), na rozdíl od dětí, které navštěvují učiliště – ty nejčastěji znepokojuje nedostatek financí v rodině. České děti však trápí i probíhající válečné konflikty, nerovnost mezi lidmi nebo když s nimi okolí jedná nespravedlivě.
Zpráva UNICEF nabízí několik možných řešení, která mohou vést ke zlepšení. Nejdůležitější je dobré vedení ze strany vedoucích představitelů. Mezinárodní, národní i regionální lídři by měli být připraveni na finanční a politické závazky, které zohlední to, jak důležitou roli hrají sociální faktory v otázce duševního zdraví a pohody.
„Tahle publikace vznikla v době, která je pro děti a mladé lidi opravdu důležitá. Zaznamenává krizi, která bohužel již nějaký čas vzniká. Bojím se, co přijde. Pandemie to ještě zhoršuje. Dospělí mají teď šanci s tím něco udělat. Pomozte nám, než bude pozdě. Nechceme být generací ztracenou kvůli covidu,“ prosí sedmnáctiletá Erika z Irska, jedna z účastnic studie.
Znění celé zprávy v anglickém jazyce najdete zde.