Publikováno dne 23.04.2024
Výkonná ředitelka UNICEF Catherine Russell podnikla dvoudenní cestu na Blízký východ. „Vydala jsem se na Blízký východ, do regionu, kde dál eskaluje násilí, které má tragický dopad na životy tamních dětí,“ uvedla Catherine Russell.
Výkonná ředitelka UNICEF Catherine Russell na neonatologickém oddělení nemocnice Al Makassed ve východním Jeruzalému. Během konfliktu bylo v Gaze zabito více než 14 tisíc dětí, téměř 12 tisíc dětí bylo zraněno. Izraelské úřady uvedl, že při konfliktu zemřelo více než 35 izraelských dětí, 36 dětí bylo zajato a odvlečeno na území Pásma Gazy, 34 z unesených dětí bylo propuštěno, o zbývajících dětech držených jako rukojmí nejsou téměř žádné informace.
První den strávila v Izraeli. „Setkala jsem se s mnoha izraelskými rodinami, které si 7. října prožily nepředstavitelné násilí – jejich děti byly uneseny, jejich milovaní byli zabiti. Rodiny ten den přišly o své domovy a komunity. Příbuzní posledních dvou izraelských dětí, které jsou v Gaze drženy jako rukojmí – čtyřletá Ariel a její roční bratr Kfir – mi řekli, že je chtějí dostat domů, společně s jejich matkou a otce. Moc je milujeme, svěřili se mi,“ popsala setkání výkonná ředitelka UNICEF.
„Rodiny dětí propuštěných ze zajetí mi popsaly horory, které si jejich potomci prožili, když netušili, co přinese další den. O půl roku později některé izraelské rodiny stále neznají osudy svých milovaných držených v Gaze. Tato nevědomost znemožňuje zahojení jejich duševních ran,“ navázala.
„Zaměstnanci dětské nemocnice Schneider Children’s Medical Center ve městě Petach Tikva, která se v listopadu starala o několik izraelských dětí propuštěných ze zajetí v Gaze, uvedli, že děti před sebou mají dlouhou cestu k uzdravení, že bude trvat dlouho, než se děti znovu budou cítit v bezpečí,“ doplnila Catherine Russell.
„Měla jsem rovněž několik důležitých jednání s izraelskými představiteli, mluvili jsem o humanitární krizi v Gaze a naléhavé potřebě zajistit lepší přístup pomoci. Uvítala jsem jejich příslib, že humanitární pracovníci budou mít lepší přístup k dětem, které zoufale potřebují jejich pomoc. Všichni – včetně dětí a humanitárních pracovníků -se těšíme, až se tento příslib naplní,“ řekla výkonná ředitelka UNICEF.
V Gaze bylo zabito více než 13 tisíc dětí
„Druhý den jsem navštívila Palestinu, zde jsem se setkala s rodinami a představiteli Západního břehu Jordánska a východního Jeruzalému. Vyslechla jsem si znepokojivé výpovědi dětí a jejich rodin, mluvily o strachu a násilí, kterému čelí a které za posledních šest měsíců eskalovalo. Tento rok zemřelo na Západním břehu Jordánska již 37 palestinských dětí a 2 izraelské děti,“ upozornila Catherine Russell.
„Děti mi vyprávěly o překážkách, se kterými se denně setkávají při cestě do škol – o kontrolách a zátarasech, jež musí překonávat. A jeden chlapec se mi svěřil, že ho prvně zadržely úřady, když mu bylo 11 let, jeho bratr byl také zadržen a rodina neví, kde ho drží,“ nastínila děsivý strach, ve kterém děti žijí.
Podívejte na strašlivou každodenní realitu dětí v Gaze i jejich neusínající naději. Video najdete zde.
„Byla jsem v nemocnici Al Makassed ve východním Jeruzalému, kde jsem viděla trojčata Noor, Najwu a Nejmu. Doktoři mi vysvětlili, že jejich matka přišla do nemocnice z Gazy před 8 měsíci. Miminka byla po porodu malá, musela do inkubátoru a potřebovala speciální lékařskou péči, aby měla šanci na přežití. Jejich matka se vrátila do Gazy, pak ale začala válka a ona teď nemůže zpátky za svými dětmi a bojí se, že zemře a už je nikdy neuvidí,“ vypověděla Catherine Russell.
„Od počátku konfliktu bylo v Gaze podle zpráv zabito více než 13 tisíc dětí, tisíce dětí bylo zraněno a tisíce jsou na pokraji hladomoru. Ani zaměstnanci UNICEF neunikli násilí, mnoho našich kolegů přišlo o rodinu, přátelé či své domovy v Gaze. Více než 200 humanitárních pracovníků bylo zabito při snaze zachránit životy druhých,“ podotkla Catherine Russell.
V Rafahu na jihu Pásma Gazy našlo útočiště nespočet dětí a jejich rodin, ve městě vzniklo hned několik provizorních táboru pro lidi, kteří kvůli konfliktu museli opustit své domovy. Tábor zachycený na snímku – provizorní podpůrný tábor UK-FCDO – je určen pro vdovy a děti. Denně dostávají jedno jídlo a pitnou vodu. Pět stanů sdílí jeden záchod a sprchu. Více než 1,7 milionu lidí v Gaze bylo vysídleno, z toho 850 000 dětí.
„Děti nezačínají války ani je nemůžou ukončit, ale jsou to právě děti, kdo vždy platí tu nejvyšší cenu. Vyzývám všechny strany konfliktu, aby propustily všechny izraelské zajatce, aby zavedly okamžité příměří v Pásmu Gazy, stejně jako neomezený přístup humanitární pomoci. Jménem všech dětí vyzývám strany konfliktu, aby se nedopouštěly dalšího násilí vůči dětem,“ důrazně apelovala výkonná ředitelka UNICEF Catherine Russell.
„Posledních pár dnů bylo připomínkou toho, jak rychle může konflikt v regionu eskalovat. A jako vždy jsou to děti, kdo ve válce trpí nejvíce. Každý z nás má povinnost dělat vše, co je v našich silách, abychom ochránili životy dětí,“ zakončila Catherine Russell.
Utrpení děti ve válečných konfliktech
UNICEF dlouhodobě a opakovaně upozorňuje na to, že ve válečných konfliktech vždy nejvíce trpí ti nejnevinnější – děti. S tímto závažných tématem před Radou Bezpečnosti OSN vystoupil zástupce výkonné ředitelky UNICEF Tech Chaiban, ve svém projevu zmínil 3 současné konflikty – situaci v Gaze, Súdánu a Myanmaru. Předložil rovněž výzev UNICEF, které by měly pomoct zmírnit utrpení dětí zasažených konflikty. Jeho projev Vám přinášíme v plném jeho znění: „Vážená paní prezidentko, vaše excelence, kolegové. V první řadě děkuji její excelenci Vanesse Fraizer za zorganizování tohoto klíčového brífinku týkající se dětí zasažených konfliktem. Na světě neustále přibývá ozbrojených konfliktů a přibývá rovněž případů závažného porušování práv dětí.
Zástupce výkonné ředitelky UNICEF Ted Chaiban vystoupil na brífinku Bezpečnostní rady OSN a promluvil o dětech žijících v oblastech zasažených ozbrojenými konflikty. Ve svém projevu zmínil 3 země, kde zuří otevřený konflikt: Súdán, kde více než 13 600 000 potřebuje nutně humanitární pomoc, Myanmar, kde děti čelí hrozbě min a Gazu, kde jsou miliony dětí v ohrožení akutní podvýživy.
V případech porušování práv dětí je mimořádně rozšířené upírání přístupu k humanitární pomoci. Jde o komplexní a mnohostranný problém. Může to znamenat, že strany konfliktu svévolně omezují přístup humanitární pomoci – omezují základní služby, omezují pohyb obyvatel nutný pro získání pomoci a ochrany nebo kladou lidem do cesty k pomoci administrativní a byrokratické překážky.
A může to znamenat také přímé útoky na zařízení poskytující životně důležité služby jako čističky vody a kanalizace, případně otevřené útoky na humanitární a zdravotnické pracovníky; nebo i užití obléhací taktiky. Takové činy mají devastující humanitární dopad na děti,“ uvedl na začátek Ted Chaiban.
„V lednu jsem podruhé od října navštívil Gazu a byl jsem svědkem ohromného úpadku podmínek, ve kterých děti musí žít. Rozsáhlá destrukce logistické infrastruktury, kvazi blokáda severu Gazy, opakované odepírání nebo omezování přístupu konvojům s humanitární pomocí, nedostatek paliva a proudu nebo výpadky telekomunikace mají zničující dopad na život dětí v Gaze.
Útoky na humanitární pracovníky ještě více ztížily přístup k humanitární pomoci. Agentury OSN zaznamenaly historicky nejvyšší počty úmrtí svých pracovníků, nejhůře jsou na tom pak kolegové z Úřadu OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA). Nedávný útok si vyžádal oběti na životech našich kolegů z organizace World Central Kitchen, kteří v Gaze pomáhali hladovějícím lidem,“ pokračoval.
Zástupce výkonné ředitelky UNICEF Ted Chaiban již několikrát zavítal do Pásma Gazy. Navštívil například i dětské oddělení nemocnice ve městě Chán Júnis. Gazanské nemocnici jsou pod extrémní tlakem, kvůli omezenému zásobování humanitární pomocí chybí zdravotnický materiál, vybavení i léky. Od počátku konfliktu bylo zraněno více než 12 tisíc dětí, denně utrpí zranění 70 dětí. Vysocí úředníci UNICEF opakovaně vyzývají k ukončení zabíjení a mrzačení dětí.
„Při konfliktech vždy trpí ti nejvíce nevinní – děti. Děti v Gaze nemají přístup k lékařské péči, nemají přistup k jídlu, denně mají k užitku a pití méně než 2-3 litry vody. Následky omezení přístupu k humanitární pomoci jsou více než jasné. V březnu jsme informovali o tom, že každé třetí dítě mladší 2 let na severu Pásma Gazy trpí akutní podvýživou, situace se nadále zhoršuje. V posledních týdnech kvůli podvýživě a dehydrataci zemřely v regionu desítky dětí. Polovina celé populace čelí katastrofickému nedostatku jídla,“ prohlásil ve svém projevu Ted Chaiban.
Súdán: Nejhorší krize vysídlení na světě
V další části se věnoval tíživé situaci v Súdánu. „Súdán se potýká s největší krizí dětského vysídlení na světě zapříčiněné násilím, krizi zhoršuje také ignorace žádostí o povolení přístupu humanitární pomoci. Humanitární pomoc je v této situaci klíčový způsob, jak ochránit životy dětí. Jen tak je možné zachránit děti před dopady konfliktu v Darfuru, Kordofanu nebo Chartúmu, kde se utrpení dětí každým dnem prohlubuje.
Jsme svědky rekordního počtu pacientů, kteří vyhledávají léčbu akutní podvýživy, konktrétně z její vůbec nejzávažnější formy. Nicméně nebezpečí mnohdy brání nejen pacientům, ale i lékařům v přístupu do nemocnic či do zdravotnických středisek.
Zdravotnický systém je přetížený, útokům čelí jeho zaměstnanci i zdravotnická zařízení, kvůli narušení dodávek humanitární pomoci se potýká s nedostatkem léků i vybavení včetně těch klíčových pro záchranu lidských životů.
Co je ještě horší, je skutečnost, že humanitární pracovníci často nemají žádnou možnost, jak se dostat k ohroženým dětem, které nutně potřebují ochranu. Obáváme se, že závažná porušování práv dětí mohou dál eskalovat, a my nemáme žádnou možnost na ně reagovat a monitorovat je,“ upozornil Ted Chaiban.
Eimar Karrar z krizového týmu UNICEF v dětské nemocnici ve městě Omdurman, mělo by jít o jedinou funkční dětskou nemocnici v zemi. UNICEF se snaží podpořit přetíženému zdravotnickému systému. V roce 2023 se UNICEF v Súdánu podařilo dopravit zdravotnický materiál včetně léků pro 6,4 milionu lidí, 5, milionu lidí UNICEF zajistil přístup k pitné vodě, 5,4 milionu dětí podstoupilo vyšetření na podvýživu – UNICEF zajistil léčbu akutní podvýživy pro 313 400 dětí. Poskytli jsme psychologickou pomoc více než 870 000 dětem.
Děti v Myanmaru ohrožují miny a nevybuchlá munice
Ted Chaiban se rovněž dotkl situace v Myanmaru. „V Myanmaru došlo k eskalaci konfliktu, zaznamenali jsme nárůst omezení přístupu humanitární pomoci, což brání činnosti humanitárních organizací v oblasti. UNICEF s partnery musel už několikrát přesunout nebo zcela odložit svou misi, protože bylo nutné zajistit bezpečí zaměstnanců v regionu.
V Myanmaru momentálně vrcholí období sucha, přístup k pitné vodě je tak další velkou zkouškou pro už tak strádající populaci. Více než 6 milionů dětí potřebuje humanitární pomoc, mnoho z nich žije v těžce dostupných oblastech,“ navázal zástupce výkonné ředitelky UNICEF.
Válečné konflikty si ročně vyžádají nespočet dětských obětí. Děti si v sobě po celý život ponesou válečná traumata. Výjimkou není ani patnáctiletý Aung z Myanmaru, pomáhal na rodinném rýžovém poli, když šlápnul na minu, která mu vážně poranila nohu. Končetinu mu nakonec lékaři museli amputovat. V Myanmaru až 6 milionů dětí potřebuje humanitární pomoc, včetně dětí, které následkem výbuchu miny přišly o končetinu. Těmto dětem UNICEF poskytuje psychologickou podporu i další lékařskou péči.
Ted Chaiban: Práva dětí jsou v konfliktech hrubě porušována
V poslední části svého projevu se Ted Chaiban věnoval závažnému porušování dětských práv, ke kterému dochází během konfliktů. „Paní prezidentko, vaše excelence, od zavedení monitorovacího mechanismu MRM ověřovala OSN téměř 23 tisíc případů odpírání přístupu k humanitární pomoci, z toho 15 000 případů jsme řešili za posledních 5 let a 3931 incidentů pak od poslední Zprávy generálního tajemníka OSN. To je alarmující číslo. Nedostatečný přístup k humanitárním službám zvětšuje nebezpečí, ve které děti žijí, i nebezpečí toho, že jejich práva budou hrubě porušována. Jsou to právě děti, kdo v konfliktech nejvíce trpí a kdo si odnáší doživotní následky. Strany konfliktu mají právní a morální odpovědnost zajistit, aby děti měly přístup k humanitární pomoci.
Naše týmy působí v krizových oblastech po celém světě, odhodlaně pracujeme i ve zhoršujících se podmínkách, abychom poskytli pomoc potřebným dětem. UNICEF zvýšil své investice v oblasti přístupu humanitární pomoci, díky tomu se pomoc dostává k čím dál více dětem, ne však ke všem. Investice se týkaly například Haiti, Etiopie nebo Súdánu. Jsme odhodlaní jednat s jakoukoliv stranou konfliktu, abychom mohli působit přímo na místě krize a doručovat dětem pomoc.
UNICEF plně podporuje vývoj nových mechanismů, jak posílit schopnost OSN monitorovat a hlásit případy odpírání přístupu humanitární pomoci. A podpoříme také Kancelář zvláštní zpravodajky generálního tajemníka OSN pro děti ve válečných konfliktech Virginie Gamby při jejich vývoji,“ prohlásil.
Na jednání Bezpečnostní rady OSN Ted Chabain rovněž upozornil, že „během procesu vývoje nových monitorovacích mechanismů je rovněž důležité opírat se o již zavedené systémy a posilovat je, včetně těch, které zavedl Úřad pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCNA) či obdobné organizace. Práce Bezpečnostní rady může značně zlepšit naše schopnosti zajistit a udržet přístup k humanitární pomoci.“ Na snímku záběr z provizorního tábora ve městě Port Súdán. Nové a lepší monitorovací mechanismy jsou extrémně žádoucí, jen v prvních 100 dnech konfliktu v Súdánu měl UNICEF zprávy o 2500 případech porušení práv dětí.
Na úplný závěr svého výstupu zmínil způsoby, jakými by se dalo situaci zlepšit. „V první řadě v souladu s rezolucí Bezpečnostní rady č. 2664 apelujeme na to, abyste posílili dodatky o ochraně přístupu humanitární pomoci. Humanitární organizace potřebují prostředky, jak jednat se všemi stranami konfliktu, aby zajistily civilistům – dětem a jejich rodinám – bezpečný přístup k humanitární pomoci.
Za druhé požadujeme, abyste vyzvali vládní i soukromé armády a další ozbrojené skupiny, aby zabránily, případně ukončily, odepírání přístupu k humanitární pomoci, chránili humanitární pracovníky a umožnili humanitárním organizacím, aby se včas a bezpečně dostali k těm, kteří nutně potřebují pomoc nehledě na frontové linie nebo hranice.
Za třetí počítáme s Vaší podporou snahy OSN o implementaci monitorovacích mechanismů Kanceláře pro děti ve válečných konfliktech, a to jak skrze finanční zdroje, tak skrze spolupráci na tom, aby byl dětem zajištěn bezpečný přístup k humanitární pomoci bez ohledu na to, kdo a kde jsou. Děkuji,“ zakončil navázal zástupce výkonné ředitelky UNICEF Ted Chaiban.
Pomoci dětem v krizových situacích můžete prostřednictvím tohoto formuláře. Děkujeme!