Publikováno dne 20.11.2024
„V budoucnosti, ve světě, který nám zanecháváte, bych ráda viděla svět, kde je každé dítě v bezpečí, kde je každé dítě milované, kde je každé dítě šťastné,“ Andréa z Demokratické republiky Kongo a další děti z celého světa mají o podobě budoucnosti jasno.
Heslo, které UNICEF vybral pro letošní Světový den dětí, zní Naslouchejte budoucnosti. Jde o širší kampaň, v rámci níž UNICEF vyzval děti, aby v dopise popsaly, jak si představují svět v roce 2050. Odpovědi přišly ze všech částí světa včetně těch, kde jsou životy dětí každý den v ohrožení. A co děti přejí nejen sobě, ale i dětem budoucím? Aby byly děti v bezpečí a zdravé a vzdělané, aby byly chráněné před hrozbami válek a klimatických změn.
UNICEF u příležitosti Světového dne dětí představil zprávu The State of the World’s Children 2024: The Future of Childhood in a Changing World, ve které předkládá predikce pro život dětí ve druhé polovině tohoto století. Budoucnost dětí visí na vlásku, pokud urychleně nepřijmeme kroky k ochraně práv dětí v našem neustále se měnícím světě, varuje zpráva UNICEF a upozorňuje na tři tzv. megatrendy a jejich dopady na životy dětí po roce 2050.
Za hlavní vývojové tendence, které by měly mít největší vliv na budoucnost dětí, UNICEF označil:
- demografické změny,
- klimatické a enviromentální krize,
- přelomové nejmodernější technologie.
Tyto tři megatrendy jsou ukazatelé toho, jaké výzvy a příležitosti čekají děti v budoucnosti. „Děti v současnosti prožívají hned několik krizí zároveň, ať už jde o klima nebo o nebezpečí na internetu, a tyto krize se v průběhu let budou jen prohlubovat,“ uvedla výkonná ředitelka UNICEF Catherine Russell. „Odhady v předložené zprávě jasně ukazují, že rozhodnutí, která světoví lídři učiní nebo neučiní nyní, budou formovat svět, jež děti zdědí. Vybudování lepší budoucnosti pro rok 2050 a roky následující si žádá více než jen představivost, žádá si jasnou akci. Desetiletí pokroku, hlavně například v otázce práv dívek, jsou v ohrožení,“ varovala Catherine Russell.
Report přinesl však i dobré zprávy – očekávaná délka života při narození se bude zvyšovat. Bude pokračovat i pokrok v přístupu dětí ke studiu, předpokládá se, že po roce 2050 bude mít přístup k základnímu vzdělání na 96 procent dětí, na počátku století to bylo pouze 80 procent. Očekává se i další růst investic do oblasti vzdělání a veřejného zdraví, striktnější ochrana životního prostředí. Zpráva nicméně podotýká, že predikce pro budoucnost dětí se mohou ještě značně zlepšit. Například genderový rozdíl v oblasti vzdělání se může snížit a mohlo by klesnout i vystavění enviromentálním hrozbám.
Klimatická krize je ale už nyní velmi závažná. Rok 2023 byl vůbec tím nejteplejším v historii měření. Podle zprávy v období 2050-2059 bude klimatická krize ještě dalekosáhlejší. Ve srovnání s prvními desetiletími nového milénia bude až osmkrát více dětí vystaveno vlnám extrémního vedra, třikrát více dětí bude čelit záplavám a téměř dvakrát tolik dětí bude v ohrožení lesních požárů.
O tom, jaký dopad budou mít tyto klimatické hrozby na dětí, rozhodne několik faktorů jako věk dítěte, jeho zdravotní stav či z jakého sociálně-ekonomické prostředí pochází nebo zda má přístup ke zdrojům. Například dítě, které má přístup k úkrytu odolnému vůči přírodním katastrofám, k infrastruktuře pro ústřední chlazení, přístup k lékařské péči, vzdělání a bezpečné vodě má větší předpoklady přežít klimatickou krizi než dítě, které přístup k takovým zdrojům nemá. Předložená zpráva zdůrazňuje nutnost pro cílenou environmentální akci, díky jejímuž prostřednictví budeme schopni ochránit každé dítě a snížit rizika, kterým děti čelí.
Největší populaci dětí bude mít dle odhadů v 50. letech tohoto století subsaharská Afrika a jižní Asie. Nicméně počet dětí bude celosvětově klesat, zprávy upozorňuje na problematiku stárnoucí generace. I když v Africe bude dětská složka populace při méně než 40 procentech stále vysoká, oproti 50 procentům z první poloviny století je to značný pokles. Ve východní Asii klesne počet dětí v populace pod 17 procent a v západní Evropě na 20 procent oproti 29 procentům z počátku nového milénia.
Tyto demografické změny vytvářejí velké výzvy, mnohé země jsou už nyní pod tlakem ve snaze ochránit svou velkou populaci dětí, zatímco jiné státy hledají rovnováhu mezi potřebami dětí a stárnoucí populace.
Zpráva zohledňuje roli nejmodernějších technologií, jako je umělá inteligence (AI), zabývá se jak jejich výhodami, tak možnými riziky, která mohou pro děti představovat. Děti se s AI a jejími nástroji setkávají na denní bázi v podobě různých mobilních aplikací, virtuálních asistentů, herních i edukativních softwarů či hraček. Nicméně nadále přetrvává výrazná tzv. digitální propast. V roce 2024 mělo přístup k internetu přes 95 procent lidí v zemích s vysokými příjmy, oproti tomu v zemích s nízkými příjmy to bylo necelých 26 procent.
Podle zprávy velká část mladé populace v zemích s nízkými či středními příjmy nemá možnost rozvíjet své schopnosti v oblasti digitální gramotnosti, což znamená, že digitální nástroje nemohou efektivně užívat ve škole nebo potom dále v zaměstnání. Tyto překážky jsou často spojené se sociálně-ekonomickým prostředím, genderem, jazykem a přístupností. Report dále zdůrazňuje, že je nutné upřednostňovat práva dětí tak, jak je uvedeno v Úmluvě o právech dítěti, a začlenit je do všech činností a strategií včetně těch politických. Vyzývá k řešení výzev a využití příležitostí spojených se třemi megatrendy prostřednictvím:
- Investic do vzdělávání, služeb a projektů jako města přátelská dětem.
- Posilování klimatické odolnosti a připravenosti v infrastruktuře, technologiích, základních službách a sociálních systémech.
- Zajištění bezpečného přístupu k technologiím pro všechny děti.
„Světový den dětí je příležitostí pro světové lídry, aby ukázali svůj závazek k ochraně práv a blahobytu každého dítěte,“ uvedla výkonná ředitelka UNICEF. „Na lepší budoucnosti pro děti můžeme pracovat už dnes,“ uzavřela.