Publikováno dne 22.07.2024
Nejnovější údaje, které zveřejnil Dětský fond OSN (UNICEF) a Světová zdravotnická organizace (WHO), ukazují, že míra proočkovanosti v roce 2023 stagnovala v porovnání s úrovní v před pandemií v roce 2019. Tato data uvádějí, že loni kolem 2,7 milionu dětí nemá žádné očkování nebo u nich očkování nebylo dokončené. Předložená zpráva vyzdvihla i některé pozitiva, například větší proočkovanost proti rakovině děložního čípku.
Odhady národního imunizačního pokrytí předložené WHO a UNICEF, tzv. WUENIC, obsahující přehlednou databázi mapující imunizační trendy v očkování proti 14 nemocem, upozorňuje na potřebu neustálého posilování systému vakcinace a obnovy vakcinace, kde byla přerušena. WUENIC rovněž zdůrazňuje nutnost „dohánět resty“, tedy doočkovat a oočkovat děti v místech, kde je extrémně nízká míra proočkovanosti. Podle předložených dat 3 ze 4 dětí na světě žijí v zemích, kde je malá proočkovanost, v důsledku toho v těchto zemích dochází například k epidemiím spalniček.
„Poslední tendence ukazují, že v některých zemí stále více dětí zmešká nebo vynechá očkování,“ uvedla výkonná ředitelka UNICEF Catherine Russell. „K překonání této imunizační propasti bude zapotřebí celosvětové snahy za spolupráce vlád, partnerů i lokálních lídrů. Bude také nutné investovat do primární zdravotní péče, stejně tak bude nutná finanční podpora komunitních zdravotnických pracovníků k zajištění, aby každé dítě mělo přístup k očkování a bylo očkováno. To zároveň povede i k celkovému posílení zdravotního systému,“ objasnila Catherine Russell. Společná zpráva UNICEF a WHO uvádí také, že počet dětí, které v roce 2023 dostaly všechny tři dávky vakcíny proti záškrtu, tetanu a černému kašli (DTP) – což je klíčový indikátor světové proočkovanosti, stagnuje na 84 procentech, tj. 108 milionů dětí. Nicméně počet dětí, které v loňském roce neobdržely ani jednu dávku vakcíny, stoupl ze 13,9 milionu dětí v roce 2022 na 14,5 milionu. Více než polovina neočkovaných dětí žije v 31 zemích, které jsou zmítány konflikty či humanitárními nebo přírodními krizemi. Tyto děti jsou obzvláště v ohrožení nákazy nemocemi v důsledku nedostatku přístupu k lékařské péči a jídlu či špatné bezpečnostní situaci. Přitom díky očkování by se nákazám a následnému šíření těchto nemocí dalo předejít. Navíc 6,5 milionu dětí nebylo očkováno třetí a poslední dávkou vakcíny DTP, která je nutná pro dosažení ochrany proti těmto nemocem v útlém, raném a předškolním dětství.
Tyto trendy ukazují, že světová proočkovanost zůstává od roku 2022 v podstatě neměnná, a co je ještě více alarmující to, že se míra proočkovanosti ani zdaleka nevrátila na úroveň roku 2019. Na vině je přerušení přístupu k lékařské péči, logistické problémy, nerovnost v přístupu k základním službám a v neposlední řadě rovněž šířící se váhání spojené s očkováním.
Hrozba spalniček
Stagnuje rovněž proočkovanost proti smrtící nemoci spalničky:
- Téměř 35 milionů dětí je není proti spalničkám chráněno vůbec nebo jen částečně
- V roce 2023 bylo pouze 83 procent dětí po celém světě očkováno první dávkou vakcíny proti spalničkám.
- Druhou dávku vakcíny dostalo 74 procent dětí, to je mírný nárůst v porovnání s předešlým rokem.
Nicméně tyto počty nedosahují potřebných 95 procent nutných k ochraně před touto nemocí. Jen díky takové proočkovanost lze předcházet epidemiím, odvrátit její šíření a přiblížit se k cíli vymýtit tuto nemoc.
Za posledních 5 let došlo k výskytu a epidemii spalniček ve 103 zemích – domovech zhruba tří čtvrtin veškeré dětské populace. Nízká proočkovanost (80 procent a méně) byla jedním z důvodů pro šíření nemoci, oproti tomu 91 zemí světa, kde je vysoká proočkovanost, se s epidemií spalniček nepotýkaly vůbec. „Epidemie spalniček je varování, které odhaluje a zneužívá oné očkovací propasti, jež tu vznikla, a útočí v první řadě na ty nejzranitelnější,“ komentoval generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus. „Tenhle problém má jednoduché řešení. Vakcína proti spalničkám je levná a lze ji doručit i do těch nejhůře dostupných míst. Světová zdravotnická organizace je odhodlaná ve spolupráci se všemi našimi partnery podporovat země ve snaze uzavřít zmiňovanou propast a důsledně a co nejrychleji ochránit nejohroženější děti,“ doplnil ředitel WHO.
Stále více dívek se očkuje proti rakovině děložního čípku
Report přinesl rovněž pozitivní zprávy – zvláště, co se týče očkování proti lidskému papilomaviru, který má na svědomí většinu onemocnění rakoviny děložního čípku. Mimo to stoupá frekvence očkování proti meningitidě, pneumokoku, dětské obrně a rotavirům. Proočkovanost proti těmto nemocem vzrostla značně v 57 zemích světa, a to hlavně díky podpoře Globální aliance pro očkování a imunizaci (Gavi).
Například podíl dospívajících dívek, které byly očkovány jednou dávkou HPV vakcínou, tedy vakcínou proti rakovině děložního čípku, celosvětově stoupl z 20 procent v roce 2022 na 27 procent v roce 2023. Vliv má na to opět podpora od Gavi i osvětové kampaně v zemích jako Bangladéš, Indonésie či Nigérie. „HPV vakcína je jednou z nejúčinnějších vakcín z portfolia Gavi, má obrovský dosah a dopad a je neuvěřitelně povzbuzující vidět, že k ní má přístup více dívek než kdy před tím,“ uvedla ředitelka Gavi, pákistánská lékařka Sania Nishtar.
„K tomuto očkování má v afrických zemích momentálně přístup přes 50 procent dívek, které na něj mají nárok. Ano, je před námi ještě velký kus práce, ale už tento výsledek je velký krok na cestě k vymýcení té hrozné nemoci,“ dodala Sania Nishtar. Nicméně proočkovanost HPV vakcínou je pod cílenou hranicí 90 procent, která by vedla k eliminaci rakoviny děložního čípku.
Proočkovanost proti rakovině děložního čípku:
- 56 procent v zemích s vysokými příjmy
- 23 procent v zemích se středními nebo nízkými příjmy
Nedávný výzkum, kterého se účastnilo přes 400 uživatelů digitální platformy pro mladé lidi U-Report, odhalil, že 75 procent z nich neví nebo si není jisto, co je HPV vakcína. To jasně podtrhuje nutnost zvýšit povědomí veřejnosti o očkování a potřebu pracovat na větší přístupnosti k němu. Když se uživatelé dozvěděli o viru, jeho spojitosti s rakovinou a existenci vakcíny:
- 52 procent se vyslovilo, že by chtělo být očkováno;
- 41 procent by se očkovat nechalo, ale brání jim v tom finanční náklady na vakcínu;
- 34 procent nemá k očkování přístup.
Přes četné úspěchy, kterých vakcinační program dosáhl, zvláště pak v afrických regionech nebo zemích s nízkými příjmy, je nutné zesílit snahu k naplnění cílů, které si stanovil Imunizační program 2030, tedy dosáhnout 90procentní proočkovanost a méně než 6,5 milionů neoočkovaných dětí.