Publikováno dne 03.10.2025
„Kam můžeme jít, abychom byli v bezpečí?“ To je podle mluvčího UNICEF Jamese Eldera nejčastější otázka, na kterou se ptali děti, jejich rodiče i prarodiče při jeho poslední návštěvě Pásma Gazy. Odpověď na ni bohužel už téměř dva roky zůstává: Nikam. Nikde v Gaze není bezpečno. V současnosti je oblast tím nejnebezpečnějším místem na světě pro děti. V srpnu se navíc naplnil ten nejděsivější scénář a ve městě Gaza byl vyhlášen hladomor, který zhoršil už tak tíživou situaci v regionu.
Pomoci dětem v Pásmu Gazy můžete prostřednictvím tohoto formuláře. Děkujeme!
„Ve městě Gaza stále žijí desítky tisíc dětí. Dětí, které bosy překonávají trosky po útocích a tlačí své prarodiče na vozíčku. Děti bez končetin, které živoří v ruinách prachu města. Matky, které v náručí nesou své krvácející děti. Děti, které se třesou strachy, když zaslechnou zvuk náletu. Děti, které pozorují nebe a sledují střelbu z helikoptér a kvadrokoptér,“ James Elder vylíčil život dětí a jejich rodin v Gaze.
„Byl jsem v gazanské nemocnici, která denně přijímá 60 až 80 dětí s podvýživou nebo dalšími nemocemi. Jednotka intenzivní péče pro novorozence v další nemocnici doslova praská ve švech a minulý týden byla terčem útoku. A lidé stále dostávají povely k odchodu. 200 tisíc civilistů bylo vyzváno, ať opustí město Gaza, 400 tisíc lidí už bylo donuceno odejít na jih,“ navázal mluvčí UNICEF.
„Jde o krutou a rozporuplnou logiku – sever oblasti byl označen za nepřátelské území: Ti, kdo tam zůstali, jsou automaticky považováni za podezřelé. Je však třeba jasně říct, že vydání obecného nebo plošného příkazu k evakuaci civilního obyvatelstva neznamená, že ti, kdo zůstali, přicházejí o ochranu, kterou jim jako civilistům zaručuje mezinárodní právo,“ vysvětlil James Elder. „A jih? Na jihu jsou takzvané bezpečné zóny, jenže jsou to také místa smrti,“ připomněl, že Al-Mawasi je v současné době jedno z nejhustěji osídlených míst na světě.
„Na 85 procent rodin žije do deseti metrů od otevřené kanalizace, zvířecích výkalů, hromad odpadků, stojaté vody nebo míst zamořených hlodavci. Dvě třetiny lidí nemají přístup ani k obyčejnému mýdlu. Mluvil jsem s desítkami lidí v Gaze, kteří mi všichni řekli totéž: nemají peníze na to, aby se mohli přestěhovat; nemají kam jít, ani žádný stan, do kterého by se mohli uchýlit. Z toho jasně plyne, že jih je také nebezpečný,“ doplnil, že i tzv. bezpečné zóny jsou bombardovány, školy, které měly sloužit jako kryty, byly zničeny. Stany rodinám neposkytují žádnou ochranu před šrapnely.
„Je to pár dní, co jsem mluvil s dětmi v nemocnici Nasser. Kvůli útokům byly těžce popálené nebo ochrnuté nebo přišly o končetiny… Když si svět zvykne a začne považovat takovou míru násilí a strádání za normální, je něco hluboce špatně. Síla mezinárodního práva nespočívá v tom, co je napsáno na papíře, ale v odhodlání států ho skutečně dodržovat,“ zdůraznil mluvčí UNICEF James Elder.
„Situace rodiček a miminek nikdy nebyla děsivější. Chodby nemocnice Nasser lemují ženy, které právě porodily. Absolvoval jsem zatím 6 cest do Gazy a nikdy jsem nic takového neviděl. Ženy těsně po porodu leží se svými miminky na zemi. Tři předčasně narozené děti sdílí jeden kyslíkový ventilátor… střídají se po 20 minutách. Nada, jedno z předčasně narozených miminek, byla po 21dnech na intenzivní péči propuštěna. Neváží ani 2 kila a teď leží na studené chodbě se svou maminkou,“ nastínil situaci těhotných žen, dodal, že spoustu žen potratí po náročné cestě ze severu na jih.
„Podle dostupných zpráv bylo za poslední dva roky zabito 1 000 novorozenců. Netušíme, kolik dalších zemřelo na nemoci, kterým šlo předejít. Zatímco svět přihlíží tomuto utrpení, pracovníci v první linii dělají nemožné. UNICEF a naši partneři stále dodávají terapeutickou stravu pro podvyživené děti v Gaze. Napříč celým Pásmem Gazy zároveň opravujeme vodovodní potrubí, poskytujeme finanční pomoc, psychologickou podporu, vybavení pro novorozence v nemocnicích, organizujeme sezení duševního zdraví a zajišťujeme odvoz odpadu. Dokud však nebudou zcela zrušena omezení pro vstup a distribuci humanitární pomoci, bude poskytování život zachraňující pomoci nadále zoufale nedostatečné,“ upozornil Elder.
Stav k srpnu a září 2025
V pátek 22. srpna v Gaze potvrzen hladomor. UNICEF, Světová zdravotnická organizace (WHO), Světový potravinový program (WFP) a Organizace pro zemědělství a výživu (FAO) znovu důrazně vyzývají k okamžitému příměří a nepřerušenému a neomezenému přístupu humanitární pomoci ve snaze zabránit dalším úmrtím způsobeným hladem a podvýživou.
Více než půl milionu lidí v Gaze ohrožuje hladomor, děti a jejich rodiny čelí rozsáhlému hladovění, zoufalství a úmrtím, kterým by šlo předejít, uvádí nejnovější posudek Integrované klasifikace potravinové bezpečnosti (IPC). Tento posudek je vůbec nejzávažnější zhoršení od doby, kdy IPC začala sledovat situaci v Pásmu Gazy. A je to vůbec poprvé, kdy byl hladomor oficiálně potvrzen v tomto regionu Blízkého východu. Podmínky hladomoru se podle odhadů v následujících týdnech rozšíří z oblasti guvernorátu Gaza do dalších částí, a to konkrétně do guvernorátů Deir Al Balah a Chán Júnis.
UNICEF, WHO, WFP a FAO společně a opakovaně upozorňují na krajní naléhavost okamžité a rozsáhlé humanitární pomoci. Počet úmrtí souvisejících s hladem rychle roste, akutní podvýživa se zhoršuje a spotřeba potravin dramaticky klesá. Stovky tisíc lidí přežívají celé dny bez jídla. Organizace zdůrazňují, že hladomor musí být zastaven za každou cenu. Okamžité příměří a konec konfliktu jsou zásadní pro neomezenou široko plošnou humanitární akci k záchraně životů civilistů.
Terapeutická strava a výživové doplňky stravy jsou klíčové pro podvyživené děti, které v Gaze čelí hladomoru. UNICEF v září přepravil 3 696 kg zásob obsahující tuto kritickou pomoc.
Organizace zároveň vyjadřují vážné obavy z hrozícího zesílení vojenské ofenzivy ve městě Gaza – tedy tam, kde už nyní panují podmínky hladomoru, a z jakékoli další eskalace konfliktu, která by měla ničivé dopady na civilní obyvatelstvo. Mnoho lidí, zejména nemocné a podvyživené děti, senioři a lidé se zdravotním postižením, totiž nemusí být schopni oblast opustit.
Situace ke konci září podle odhadů IPC:
- Více než 640 000 lidí v Pásmu Gazy katastrofální úrovni nedostatku jídla, tzv. stavu katastrofy nebo fázi 5 podle škály IPC.
- Dalších 1,14 milionu lidí na tomto území bude podle odhadů čelit stavu nouze, (fázi 4 podle škály IPC).
- A dalších 396 000 bude žít v podmínkách krize (fázi 3 podle škály IPC).
Situace na severu Gazy je pravděpodobně stejně vážná – nebo ještě horší – než ve městě Gaza. Kvůli nedostatku dat však nebylo možné oblast zařadit do klasifikace IPC, což zdůrazňuje naléhavou potřebu umožnit přístup pro posouzení a pomoc. Oblast Rafah nebyla analyzována, protože se předpokládá, že je z velké části vylidněná.
Hladomor je nejvyšší fází stupnice akutní potravinové nejistoty. Jeho vyhlášení je podmíněno těmito kritérii:
- min. 20 % domácností v oblasti je vystaveno extrémnímu nedostatku jídla
- min. 30 % dětí do 5 let věku trpí akutní podvýživou
- dva a více lidí na každých 10 000 umírá každý den v přímém důsledku hladovění nebo vzájemného působení podvýživy a nemocí
Téměř dva roky trvající konflikt, opakované vysídlení obyvatel, kolaps zemědělství, rybolovu a chovu zvířat, spolu s přísným omezením humanitární pomoci a nedostatečným přístupem k jídlu, vodě, hygieně a lékařské péči, vytvořily v Gaze katastrofální kombinaci, která uvrhla tisíce lidí do stavu hladovění.
Přístup k jídlu a potravinám je v Gaze velmi omezený. Pouze za červenec se oproti květnu počet domácností, které hlásí extrémní hlad, zdvojnásobil, ve městě Gaza dokonce ztrojnásobil. Více než třetina lidí, tj. 39 procent, uvedla, že tráví celé dny bez jídla, a dospělí často vynechávají vlastní jídlo, aby mohli nakrmit své děti.
Podvýživa mezi dětmi v Gaze rapidně stoupá. Jen v červenci bylo jako akutně podvyživených identifikováno více než 12 000 dětí, to je nejvyšší měsíční počet vůbec a šestinásobný nárůst oproti začátku roku. Téměř každé čtvrté dítě z této skupiny trpělo závažnou akutní podvýživou (SAM), což je nejnebezpečnější forma s vážnými krátkodobými i dlouhodobými dopady.
Od květnového posudku IPC se počet dětí, u nichž hrozí vážné riziko úmrtí v důsledku podvýživy do června 2026, ztrojnásobil: z původních 14 100 na 43 400. Stejně alarmující je situace u těhotných a kojících žen: Zatímco letos v květnu jich bylo ohroženo 17 000, do poloviny příštího roku může jít až o 55 000 žen. Dopady jsou viditelné už nyní: Každé páté dítě se rodí předčasně nebo s nízkou porodní váhou.
Od července se sice množství potravin a humanitární pomoci, které se dostanou do Gazy, mírně zvýšilo, stále ale zůstává hluboko pod potřebnou úrovní. Toto množství je nedostatečné, nepravidelné a pro většinu lidí prakticky nedostupné.
Na 98 procent veškeré zemědělské půdy v oblasti bylo poškozeno, nebo je nedostupné. Což prakticky způsobilo naprostý kolaps zemědělství a místní produkce potravin. Devět z deseti lidí bylo opakovaně nuceno opustit své domovy. Hotovost je kriticky nedostatková, humanitární operace jsou vážně narušené a většina kamionů OSN byla v atmosféře rostoucího zoufalství vyrabována. Ceny potravin jsou extrémně vysoké a chybí palivo, voda na vaření i léky a zdravotnický materiál.
Na pokraji absolutního kolapsu je rovněž zdravotní systém. Přístup k pitné vodě a sanitačním službám se dramaticky zhoršil. Rychle přibývá případů infekcí odolných vůči běžným lékům a mezi dětmi alarmujícím tempem narůstá výskyt průjmových onemocnění, horeček, akutních respiračních i kožních infekcí.
Aby bylo možné zajistit záchranné humanitární operace, agentury OSN zdůrazňují nutnost okamžitého a trvalého příměří: To by zastavilo zabíjení, umožnilo bezpečné propuštění rukojmích a zajistilo neomezený přístup pro rozsáhlou pomoc lidem napříč Gazou. Upozorňují na naléhavou potřebu výrazně navýšit potravinovou pomoc, zlepšit její doručování, distribuci a dostupnost, a zároveň zajistit přístřeší, palivo, plyn na vaření a prostředky pro místní produkci potravin.
Agentury OSN zdůrazňují, že je naprosto zásadní podpořit obnovu zdravotního systému, udržet a znovu nastartovat základní zdravotní služby, včetně primární péče, a zajistit pravidelné dodávky zdravotnického materiálu do Gazy i napříč celým územím.
„Přístup k jídlu není výsadou, je to základní lidské právo!“
„Lidé v Gaze už vyčerpali všechny možné způsoby, jak přežít. Hlad a podvýživa si denně vybírají tu nejvyšší daň: lidské životy. Zničení zemědělské půdy, chovu zvířat, skleníků, rybolovu i celého systému produkce potravin situaci ještě více zhoršilo,“ uvedl generální tajemník FAO Qu Dongyu. „Právě teď v takové situaci musí být naší prioritou bezpečný a trvalý přístup k rozsáhlé potravinové pomoci. Přístup k jídlu není výsadou, je to základní lidské právo!“ dodal.
„Všechny varovné signály upozorňující na hladomor byly patrné několik měsíců,“ upozornila výkonná ředitelka WFP Cindy McCain. „To, co teď nutně potřebujeme, je masivní příliv humanitární pomoci, bezpečnější podmínky a funkční distribuční systémy, které dokážou dostat pomoc k těm, kteří ji nejvíce potřebují, ať už jsou kdekoliv. Plný humanitární přístup a okamžité příměří jsou klíčové pro záchranu lidských životů.“
„Hladomor je tragickou realitou dětí v Gaze a těžkou hrozbou pro děti v guvernorátech Chán Júnis a Deir al-Balah,“ uvedla výkonná ředitelka UNICEF Catherine Russell. „Opakovaně jsme na to upozorňovali, všechny varovné signály byly nezpochybnitelné: Děti strádají, jejich tělíčka chřadnou. Nemají ani sílu na to plakat nebo jíst. Miminka umírají hladem nebo v důsledku nemocí, kterým šlo zabránit. Rodiče přicházejí na kliniky s tím, že dětem už nemají co dát k jídlu. Není čas ztrácet čas. Bez okamžitého příměří a plného přístupu humanitární pomoci se hladomor bude jen šířit a čím dál více dětí bude umírat. Děti na pokraji vyhladovění potřebují speciální terapeutickou stravu, kterou je UNICEF schopný okamžitě poskytnout,“ prohlásila Russell.
„Příměří je teď naprostou a morální nutností,“ řekl generální ředitel WHO Dr. Tedros Adhanom Ghebreyesus. „Svět čekal příliš dlouho a jen přihlížel, jak přibývá tragických a zbytečných úmrtí způsobených tímto uměle, tedy člověkem zapříčiněným hladomorem. Rozšířená podvýživa znamená, že i běžné a obvykle mírné nemoci, jako je průjem, se stávají smrtelnými, zejména pro děti. Zdravotní systém, který drží nad vodou hladoví a vyčerpaní zdravotníci, už nezvládá. Gaza nutně potřebuje potraviny a léky, aby bylo možné zachraňovat životy a začít zvrátit dopady podvýživy. Nemocnice musí být chráněny, aby mohly dál léčit pacienty. Blokády pomoci musí skončit a mír musí být obnoven, aby mohlo začít uzdravování,“ zakončil.