Příběhy jemenských dětí narozených do války

Publikováno dne 03.02.2022

V Jemenu se odehrává jedna z nejhorších humanitárních krizí, která je způsobená válečným konfliktem a ekonomickým kolapsem. Za tragickou situaci platí největší daň dětí – chudoba a nedostatek potravin vážně ohrožuje jejich zdraví. Až 2,3 milionu dětí zde trpí akutní podvýživou. Takový je i příběh malé Ghosson a Moneera, kteří se narodili přímo do války.

Skoro dvouletá Ghosson žila se svou rodinou v provincii Hudaydah. Museli ale odejít, protože domov jim zničila exploze a v celé oblasti se válčilo. Teď bydlí v táboře v provincii Mukha, ale chybí jim zásadní věci pro důstojný život – například střecha nad hlavou.

Jejímu otci následkem zranění ochrnula ruka, takže přišel o práci a živobytí. Neměli ani na jídlo! Občas se jim podařilo si nějaké půjčit a koupit dětem džus, mléko nebo trochu jídla. Na uživení celé rodiny to ale ani zdaleka nestačilo.

Zatímco dospělí mohou nedostatek vydržet, u dětí je situace jiná: stav Ghosson se rychle horšil. Trpěla horečkami, průjmy, zvracela a byla malátná. Rodiče ji vzali do nemocnice Al Sadaqa v Adenu, kde pomáhá UNICEF. Tam jí lékaři diagnostikovali těžkou akutní podvýživu. Když se začala v nemocnici léčit, vážila ve svých necelých 2 letech pouhých 5 kilo. Zdravé děti běžně váží dvojnásobek! Do toho bojovala s infekcí a těžkým průjmem, to ji ještě více oslabovalo.

Prvních 5 dní byl její osud nejistý, ale její stav se brzy začal zlepšovat. Od UNICEF dostávala speciální terapeutickou pastu. Ta se podává podvyživeným dětem, které už kvůli svému stavu nemohou jíst normální jídlo. „Každý měsíc nám sem takových dětí přijde 40 až 60,“ říká lékařka z nemocnice v Adenu.

Ghosson se v nemocnici léčila celý měsíc. Její stav se obrovsky zlepšil – teď už trpí jen občasným průjmem, a proto se mohla vrátit zpět do tábora ke svým rodičům. Její rodiče už teď ví, jakou výživu potřebuje, aby zůstala zdravá. Dostává 4 jídla denně, které jí matka uvaří z toho, co je zrovna k dispozici: kuře, brambory, cuketa, ryby nebo rýže. Nemá ale zdaleka vyhráno – rodina Ghosson je pořád chudá a její otec stále nemůže pořádně pracovat, něco vydělat se jim podaří jenom někdy. Malý obnos peněz na jídlo jim občas půjčí sousedé v táboře.

„Doufám, že se Ghosson úplně uzdraví,“ svěřila se její matka Wardah. „Lámalo mi srdce, když jsem ji viděla tak nemocnou. Doufám, že se bude mít dobře jako ostatní děti a budeme jí moct poskytnout dobré vzdělání,“ dodává.

Velmi nemocný byl i Moneer Abdullah, kterému je jeden a půl roku. Jeho rodiče žili ve stejné chudobě jako Ghosson. Otec a matka Moneera měli často hlad, aby mohli nakrmit alespoň jeho: k snídani míval chléb s fazolemi a džusem a na oběd vařené brambory s mrkví a sýrem. K večeři mu muselo stačit jedno vařené vejce, víc mu dát nemohli. Ani to ale nestačilo. Když jeho matka viděla, že trpí podvýživou, horečkou a kožní infekcí, vzala ho do stejné nemocnice, kde vyléčili Ghosson.

„Moneer trpěl průjmem, horečkou, zvracel a měl otoky celého těla,“ popsal stav chlapce jeho ošetřující lékař a specialista na podvýživu. Jeho stav byl vážný, navíc vážil jen 5 a půl kila. Po příjmu okamžitě dostal antibiotika a terapeutické mléko v prášku obsahující všechny potřebné živiny. I Moneera lékaři dokázali s pomocí UNICEF zachránit. Po třech týdnech léčby se opět vrátil ke svým rodičům – měl znovu chuť k jídlu, otoky zmizely a mohl se radovat ze života.

Podobné příběhy jsou v Jemenu zcela běžné. Přečtěte si zde, co se v zemi děje. Více informací o současné situaci a činnosti UNICEF v Jemenu najdete v tomto článku.

Dětí, které potřebují stejnou léčbu jako Ghosson a Moneer, zůstává v Jemenu stále mnoho. Zachránit je můžete i Vy.

Stručné a přehledné shrnutí o humanitární krizi v Jemenu najdete v tomto článku.

Zde si přečtěte podrobné informace o tom, jaká je aktuální situace v zemi.