Publikováno dne 06.05.2024
„V Rafahu jsem viděl nový hřbitov plný dětských hrobů, plný dětí, kterým vzala život válka. Je nepředstavitelné, že by mohlo přijít ještě něco horšího,“ uvedl mluvčí UNICEF James Elder po návštěvě v Rafahu, města, kam se uchýlilo nespočet obyvatel Pásma Gazy v naději, že zda najdou bezpečný úkryt. „Evropská nemocnice ve městě je plná zraněných a umírajících dětí, jakýkoliv vojenská útok na tuto oblast bude katastrofální,“ sdílel James Elder ve svém komentáři pro deník The Guardian.
Na tíživou situaci v Pásmu Gazy UNICEF upozorňuje opakovaně, stejně jako od počátku eskalace konfliktu volá po humanitárním příměří, propuštění všech izraelských rukojmí a neomezeném přístupu humanitární pomoci. Mluvčí UNICEF James Elder v dubnu navštívil Rafah, město na jihu Pásma Gazy, a opětovně upozornil na hrozbu útoku, kterému město plné civilistů čelí. Válka zasáhla více než milion dětí, podle údajů bylo během konfliktu zabito více než 14 tisíc dětí. Humanitární pomoc potřebuje 3,1 milionu lidí, 95 procent populace čelí akutnímu nedostatku jídla.
„Válka zavřela mnoho dětských očí. Oči devítiletého Mohameda se zavřely hned dvakrát, na poprvé je zakryly obvazy na otevřené ráně na hlavě, pak mu oči zavřelo kóma, a to je Mohamedovi teprve devět let, pardon bylo mu devět let. Mohamed je mrtvý,“ vylíčil Elder. Jednotku intenzivní péče v Evropské nemocnici navštívil několikrát. „Na to samém lůžku se vystřídalo nespočet dětí. Jedno měly společné – všechny byly hospitalizované poté, co jejich domov zasáhla raketa. A všechny, i přes ohromnou snahu lékařů, zemřely,“ dodal mluvčí UNICEF.
„Jen před několika týdny byl svět svědkem nesmyslného zabití sedmi humanitárních pracovníků v konvoji organizace World Central Kitchen. Pro válku v Gaze to byl další krvavý milník. O týden později byl ostřelován vůz UNICEF, jenž se opět snažil dostat k těm, kteří zoufale potřebují pomoc. Útoky pokračovaly i první týden v květnu, byl zasažen Rafah, zemřely další děti a jejich rodiny. Ale tohle je Gaza, kde pobouření nad útoky rychle opadá s příchodem dalších tragédií,“ navázal Elder.
Během konfliktu v Gaze zemřelo přes 14 tisíc dětí
„Rafah čelí mnoha hrozbám, od hladomoru po stoupající počet úmrtí, tím nejnovějším strachem je však možnost vojenského útoku na Rafah. Může to být ještě horší? Vypadá to, že ano, že vždycky to může být ještě horší. Už je to více než 6 měsíců a tato válka láme krvavé rekordy nejtemnější historie lidstva – podle údajů bylo zabito více než 14 tisíc dětí. Boje rozhodně neutichají ani neztrácejí na intenzitě. A pokud něco, pak se situace jen zhoršuje s jasným příslibem – pohrůžkou, že v takovém scénáři to bude pokračovat,“ popsal hrozivý stav v Pásmu Gazy.
Lidé v Rafahu se rovněž potýkají s extrémním nedostatkem vody, a to jak pitné, tak užitkové určené k hygieně. Situace je opravdu závažná – jeden záchod připadá na 850 osob, jedna sprcha dokonce na 3500 lidí. UNICEF v dubnu doručil 6000 hygienických sad pro dospívající dívky a 12 500 souprav pro přepravu vody, hygienu a léčbu základních nemocí. Byť se humanitární organizace potýkají s různými překážkami při dopravě humanitární pomoci včetně útoků, jejich pracovníci se neúnavně snaží dostat se k lidem v nouzi. UNICEF v dubnu kromě hygienických setů do oblasti dopravil 15 tisíc balíků vysokoenergetických sušenek sloužící jako nouzová rezerva pro přežití, 3700 balíků terapeutické stravy Plumpy´Nut používané při léčbě podvýživy, 6000 nepromokavých celt a 1300 sad oblečení.
„Pokud se Rafah stane terčem útoku, hrozí městu absolutní kolaps. Nyní je v něm více než 1,4 milionu civilistů, kteří žijí v bídných podmínkách. Domovy většiny z nich byly poškozeny nebo úplně zničeny. V Gaze není, kam se schovat,“ doplnil Elder. „Vody je tu zoufale málo, a nejen té pitné. V Rafahu je v průměru jeden záchod na 850 osob. Situace je čtyřikrát horší, pokud jde o sprchy – je tam jedna sprcha na 3500 lidí. Tak si to zkuste představit, vžijte se do dospívající dívky, seniora, těhotné ženy, kteří mnohdy stojí v řadě celý den, aby se mohli vysprchovat. A jaký je další důvod, proč jakýkoliv vojenský útok na Rafah bude katastrofický? Rafah je město dětí, je jich tam nyní asi 600 000,“ vypověděl mluvčí UNICEF.
„V Rafahu rovněž sídlí v současné době největší fungující nemocnice, tzv. Evropská nemocnice – pojmenovaná na počest Evropské unie, která financovala její stavbu. Když jsem tam v dubnu byl, mluvil jsem s dětským chirurgem, doktorem Ghaben, který se akorát staral o dalšího malého chlapce – Mahmmouda. Měl těžké zranění hlavy, které utržil poté, co raketa zasáhla jeho dům. Co komu tenhle malý kluk udělal? Ptal se tehdy do prázdna doktor se slzami v očích, sloužil už 30. hodinu ze své šestatřicetihodinové směny. Svěřil se mi, že se obává, že Mahmmoud nepřežije do jeho další směny. Měl pravdu,“ pokračoval Elder ve svém svědectví.
„To je jen jeden z mnoha podobných příběhů z Evropské nemocnice, kde hledají bezpečné útočiště deseti tisíce civilistů. Narychlo byla vytvořená nová jednotka intenzivní péče ve snaze zvládnout nápor zraněných. Proč je Evropská nemocnice důležitější než kdy předtím? Protože zdravotní systém v Gaza byl zcela zničen. Jen 10 z 36 gazanských nemocnic ještě funguje a každá z nich jen v omezeném provozu. Takže v době, kdy děti v Gaze nejvíce potřebují lékařskou péči, nikdy nebyla nedostupnější,“ uvedl Elder.
„Nikdy jsem neviděl takovou zkázu jako v Gaze.“
„UNICEF 31. října loňského roku nazval Gazu dětským hřbitovem. Minulý měsíc jsem viděl, jak v Rafahu vznikaly nové hřbitovy a jak se zaplnily. Každý den války s sebou nese nová a nová úmrtí a zkázu. Za 20 let, co pracuji pro Organizaci spojených národů, jsem nikdy neviděl takovou zkázu jako v Pásmu Gazy – ve městech jako Chán Júnis nebo Gaza. A teď to vypadá, že stejný osud čeká i Rafah,“ napsal Elder ve svém komentáři.
UNICEF s partnery poskytuje dětem i jejich rodinám rovněž psychologickou pomoc, tu využívá i devítiletá Raghad. Dívka se svěřila s tím, že miluje školu, snila o tom, že jednou půjde studovat medicínu. „Miluju školo, protože nás naučili číst a psát,“ uvedla Ragdad. Všechny školy v Gaze jsou už více než půl roku uzavřeny, ve školních lavicích tak chybí 625 tisíc žáků. Přes 87 procent školních budov bylo poškozeno nebo zničeno. Podle dostupných údajů byly všechny univerzity v Gaze zničeny.
„Když jsem slyšel, že se Bezpečnostní rada OSN rozhodla schválit rezoluci žádající okamžité příměří (už více než před měsíce), byl jsem plný naděje, hlavně pro Rafah. Jedna matka mi řekla: Tohle je asi jedna z prvních nocí za poslední měsíce, kdy můžu dceři slíbit, že ji v noci nezabijí. Jenže naděje mi vydržela jen pár hodin, rozmetaly ji rakety. Gaza potřebuje okamžité a dlouhotrvající humanitární příměří. Kolikrát už jsme tohle opakovali? Kolikrát už jsme k tomu vyzývali? Kolikrát už jsme prosili?“ Elder prostřednictví svého svědectví opět vyzval k příměří.
„Rovněž musíme dosáhnout propuštění všech zajatců a dosáhnout nepřerušovaného přístupu humanitární pomoci. K tomu je nutné otevřít více přechodů. Lidé v Gaze jsou šokováni, že ten horor, ve kterém žijí, pokračuje. Na severu oblasti, blízko k místu, kde byl pod palbou vůz UNICEF, mi jedna žena svírala ruku a stále dokola prosila, aby svět poslal jídlo, vodu a léky. Nikdy nezapomenu na to, jak jsem se jí pokoušel vysvětlil, že to zkoušíme, že to děláme, a ona mi jen dál svírala ruku a prosila. Proč? Protože si myslela, že svět neví, co se v Gaze děje. Protože přeci pokud by to svět věděl, jak by tomu mohl jen přihlížet? Jak jen? Svět byl na hrozbu, které Rafah čelí, upozorněn. Uvidíme, kolik očí v Gaze zůstane otevřených a kolik se jich ještě -násilně- zavře,“ zakončil Elder.
Otevřená sbírka Českého výboru pro UNICEF Pomoc dětem v Gaze je zaměřená na pomoc právě dětem v Pásmu Gazy, najdete ji v sekci Jednorázový příspěvek.