Svět v roce 2018 selhal v ochraně dětí před válkami

Publikováno dne 29.12.2018

Rozsáhlé násilí na dětech zasažených válkou pokračuje v šokující bilanci

NEW YORK, 28. prosinec 2018 – Budoucnost milionů dětí žijících v zemích zasažených válečným konfliktem je ohrožena, protože jejich aktéři nadále porušují práva dětí a světovým vůdcům se nedaří vést znepřátelené strany k odpovědnosti.

“Děti žijící v oblastech ozbrojených konfliktů po celém světě za posledních 12 měsíců nepřestávaly trpět enormním násilím, protože svět selhává v jejich ochraně,” řekl Manuel Fontaine, ředitel krizových programů UNICEF. “Původci konfliktů se dopouštějí těch nejhorších zvěrstev s téměř absolutní beztrestností a tato situace se jen zhoršuje. Pro ochranu a pomoc dětem můžeme – a musíme – udělat mnohem více.”

Děti, které se narodily a žijí v zemích zmítaných válkou, byly v uplynulém roce přímými terči útoků, používaly se jako lidské štíty, byly zabíjeny, mrzačeny nebo zneužívány k boji jako dětští vojáci. Znásilňování, nucená manželství a únosy se staly standardním taktikou boje ve válečných konfliktech od Sýrie a Jemenu přes Demokratickou republiku Kongo až po Nigérii, Jižní Súdán a Myanmar. 

Během roku 2018:

• v Afghánistánu zůstává násilí a krveprolití každodenní realitou. Ve třetím čtvrtletí roku 2018 bylo přibližně 5 000 dětí zabito nebo zmrzačeno, což se rovná počtu obětí za celý rok 2017, přičemž až 89 % civilních obětí zde představují právě děti.
• v Kamerunu vyvrcholil konflikt v severozápadních a jihozápadních oblastech země, kde jsou školy, studenti a učitelé častým terčem útoků. V listopadu bylo více než 80 lidí, včetně mnoha dětí, uneseno ze školy ve městě Nkwen a propuštěno o několik dní později. Kvůli konfliktům bylo k dnešnímu dni 93 vesnic částečně nebo úplně vypáleno a mnoho dětí zažilo extrémní násilí.
• ve Středoafrické republice došlo k dramatickému obnovení bojů ve většině země, přičemž dvě ze tří dětí zde potřebují humanitární pomoc.

• v Demokratické republice Kongo měly devastující dopad na děti etnické střety a násilí mezi bezpečnostními složkami a ozbrojenými milicemi v regionu Great Kasai a ve východních provinciích Tanganyika, Jižní Kivu, Severní Kivu a Ituri. Humanitární odezva na probíhající epidemii eboly byla přerušena násilím a nestabilitou ve východní části republiky. Odhaduje se, že 4.2 miliony dětí jsou zde ohroženy těžkou akutní podvýživou. Situace je zhoršována porušováním práv dětí včetně nuceného náboru dětských vojáků a sexuálního zneužívání dětí.
• v Iráku, dokonce i v době, kdy výrazně ubylo bojů, byly v listopadu při napadení školního autobusu zabity čtyři děti. Děti a rodiny, které se vracejí do svých domovů v oblastech, které byly dříve zasaženy těžkých násilím, jsou neustále vystaveny nebezpečí nevybuchlé munice. Tisíce rodin zůstávají bez domovů a čelí nyní dalším hrozbám v podobě mrazivých zimních teplot a přívalových záplav.

• v regionech okolo jezera Čad ohrožuje vzdělávání 3.5 milionů dětí nejen pokračující konflikt a vysídlení, ale také útoky na školy, učitele a další vzdělávací instituce. Více než 1 041 škol je dnes zavřených nebo nefunkčních kvůli násilí a strachu z útoků či nepokojů v severovýchodní oblasti Nigérie, v oblasti kolem jezera Čad, na severu Kamerunu a v regionu Diffa v Nigeru. Tato situace postihuje téměř 445 000 dětí.
• nedávný nárůst násilí na hranicích mezi státy Mali, Burkina Faso a Niger vyústil v uzavření 1 478 škol. 
• v Myanmaru OSN i nadále získává zprávy o pokračujícím porušování práv Rohingů v Arakanském státě, včetně vražd, zmizení a svévolném zatýkání Rohingů. Ti se potýkají také s rozsáhlým omezením svobody pohybu a omezením přístupu ke zdravotní péči a vzdělávání. Přitom jedině zajištěním vzdělávání dětí a dalších nezbytných služeb lze odvrátit riziko “ztracené generace” dětí Rohingů. V opačném případě budou těmto dětem chybět dovednosti, které potřebují, aby obohatily a posílily společnost. 

• v severovýchodní Nigérii pokračují ozbrojené skupiny včetně frakcí Boko Haram v pronásledování dívek, které jsou znásilňovány, nuceny k manželství s bojovníky nebo využívány jako “živé bomby”. V únoru ozbrojená skupina unesla 110 dívek a jednoho chlapce z technické školy v Dapchi ve státě Yobe. Zatímco většina dětí byla od té doby propuštěna, pět dívek zemřelo a jedna je stále držena v zajetí jako otrokyně. 
• v Palestině bylo zabito přes 50 dětí a stovky dalších byly zraněny při protestech proti zhoršujícím se životním podmínkám v Gaze. Děti v Palestině a Izraeli byly vystaveny strachu, traumatům a zraněním.

• v Jižním Súdánu dohnaly neutuchající konflikt a nejistota v období sucha 6,1 milionů lidí k extrémnímu hladu. I po příchodu období dešťů tu zůstává více než 43 % populace bez jisté obživy. Zatímco příslib mírové dohody dává dětem záblesk naděje, pokračují zprávy o extrémním násilí na ženách a dětech, naposledy v Bentiu, kde více než 150 žen a dívek podalo svědectví o děsivých sexuálních přepadeních.
• v Somálsku bylo válčícími stranami zneužito k boji více než 1 800 dětí a 1 278 dětí bylo uneseno.  
• v Sýrii potvrdila OSN násilnou smrt 870 dětí, což je nejvyšší číslo za třetí čtvrtletí od roku 2011, kdy konflikt vypukl. Útoky pokračovaly během celého roku, včetně zabití 30 dětí ve vesnici Al Shafa v listopadu.

• na východní Ukrajině měl více než 4 roky trvající konflikt zničující dopad na vzdělávací systém. Byly zničeny a poškozeny stovky škol, což vedlo k tomu, že 700 000 dětí se nyní vzdělává v nezabezpečeném prostředí uprostřed nestálých bojů a rizika, které představuje nevybuchlá munice. Situace je mimořádně vážná zejména pro 400 000 dětí, které žijí uvnitř 20kilometrové kontaktní linie, rozdělující vládní a nevládní oblasti. Ostřelování a vysoký výskyt min zde představují pro děti smrtící hrozbu.  
• v Jemenu potvrdila OSN, že při vojenských střetech bylo 1 427 dětí zabito nebo zmrzačeno, včetně “neúmyslného” útoku na školní autobus ve městě Sa’ada.  Školy a nemocnice jsou často terčem přímých útoků nebo jsou využívány k vojenským účelům, takže je dětem odepřeno právo na přístup ke vzdělání a ke zdravotní péči. To jen dále prohlubuje krizi v zemi, kde každých 10 minut umírá jedno dítě z příčin, kterým lze předejít, a kde 400 000 dětí trpí vážnou akutní podvýživou.

“Rok 2019 je rokem 30. výročí přijetí Úmluvy o právech dítěte a 70. výročí Ženevských úmluv, přesto však je dnes v mezinárodních konfliktech zapojeno více zemí než kdykoliv předtím v posledních třiceti letech. Děti žijící ve válce patří k těm, jejichž práva jsou nejméně zohledňována. Války na dětech musí skončit,” řekl Fontaine.

UNICEF vyzývá všechny účastníky bojů, aby dodržovaly závazky plynoucí z mezinárodního práva a okamžitě ukončily porušování práv dětí a cílení na civilní infrastrukturu, včetně škol, nemocnic a systémů pro zásobování vodou. UNICEF dále vyzývá státy, které mají vliv na probíhající válečné konflikty, aby svého vlivu využily na ochranu dětí trpících válkou.

“Je potřeba udělat mnohem více, abychom zabránili válkám a ukončili mnoho katastrofálních ozbrojených konfliktů, které ničí životy dětí. Ale i když budou války pokračovat, nikdy nesmíme akceptovat útoky na děti. Musíme válčící strany přivést k povinnosti chránit děti. V opačném případě to budou děti, jejich rodiny a jejich komunity, které budou i nadále trpět ničivými důsledky válečných konfliktů, nyní, i v následujících letech,” řekl Fontaine.

Ve všech zemích zasažených konfliktem UNICEF poskytuje těm nejzranitelnějším dětem zdravotní péči, výživu, vzdělání a ochranu. Například v říjnu UNICEF pomohl zajistit propuštění 833 dětských vojáků, kteří byli zneužíváni ozbrojenými složkami v severovýchodní Nigérii, a nyní pracuje na jejich opětovném začlenění do společnosti. Za pět let trvání konfliktu v Jižním Súdánu UNICEF pomohl téměř 6 000 odloučeným dětem najít zpátky své rodiny. V Bangladéši v roce 2018 UNICEF poskytl psychosociální podporu tisícům dětí Rohingů. V Iráku spolupracuje UNICEF s partnery na poskytování specializovaných služeb ženám a dětem vystaveným násilím.

„Na těchto programech pomoci se podílejí také příznivci UNICEF z České republiky,“ uvedla Pavla Gomba, výkonná ředitelka UNICEF ČR. „Prostřednictvím našeho webu letos Češi přispěli částkou 1 591 415 Kč na pomoc dětem v Jemenu, 274 949 Kč v Sýrii a 49 369 Kč poslali na pomoc malým Rohingům v Myanmaru a Bangladéši. Za tuto podporu jsme velmi vděčni. Vzhledem k potřebám přímo na místě konfliktu je však zapotřebí mnohem více. Například humanitární operace v Myanmaru jsou aktuálně pokryty pouze z jedné čtvrtiny, celých 75 % potřebných prostředků se nedostává.“

I malá částka znamená velkou pomoc.

Za 190 korun můžeme například zajistit léky s obsahem paracetamolu, které působí proti horečce a nachlazení a jsou vhodné i pro novorozence. Za 725 korun můžeme pořídit soupravu první pomoci, která obsahuje nejdůležitější pomůcky pro zdravotníka a je vhodná i pro ošetření v krizových situacích. Za 1050 korun můžeme pořídit 10 000 tablet na čištění vody, které zajistí 50 000 litrů pitné vody, přičemž na nemoci způsobené závadnou vodou ve světě umírá až 800 dětí denně.

Děkujeme všem, kterým není osud dětí zasažených válkou lhostejný.