Publikováno dne 11.07.2022
Televize je zdrojem informací pro 53 % českých dětí. Hned za ní následuje internet a rodiče. Obecně jsou české děti o svých právech více informované než dřívějších letech, přesto čtvrtina dětí do 13 let nezná žádné z nich. Mladší děti mnoho neví ani o prevenci drog a rizik spojených s AIDS/HIV. České děti se většinou domnívají, že jejich práva jsou respektována. To se však netýká těch z příjmově slabších domácností, podle nichž u nás není plně respektováno například právo na zdraví, svobodu vyjadřování ani na lásku a péči rodičů.
Praha, 19. května 2022 – Česká pobočka UNICEF zveřejnila závěrečnou část unikátní sociologické studie Mladé hlasy 2021, kterou realizovala agentura STEM/MARK. Ta dotazováním dětí v jejich domácím prostředí pravidelně mapuje jejich postoje, pocity a názory. Šetření proběhlo již v letech 2001, 2008, 2017 a částečně v roce 2020. Závěrečná část výsledků se věnuje tématu Informace a odhaluje například to, jak české děti znají svá práva, odkud čerpají informace o světě a které sociální sítě používají nejvíce.
Přístup k internetu a vlastní telefon mají téměř všechny děti. Internetové připojení postrádá 5 % nich – vždy se jedná o děti z příjmově slabších domácností.
„V současném světě je otázka spolehlivosti informačních zdrojů naprosto zásadní, pro dospělé, ale i pro děti, které si na jejich základě vytvářejí představu o světě kolem nás. Čekali jsme, že pro české děti a mladé lidi budou nejčastějším zdrojem informací sociální sítě, proto nás překvapilo, že více než polovina z nich na prvním místě uvedla jako informační zdroj televizi,“ komentuje výsledky výzkumu výkonná ředitelka UNICEF ČR Pavla Gomba.
Téměř třetina dotazovaných dětí do 13 let věku nemá profily na sociálních sítích, u starších dětí jsou to už jen necelá 3 %. Podle průzkumu více než polovina rodičů ví o tom, že jejich děti užívají sociální sítě, a nevadí jim to. Pouhá třetina rodičů ale činnosti svých dětí na sociálních sítích kontroluje. U dětí mladších 13 let kontroluje aktivitu necelá polovina rodičů. Naopak 80 % dětí starších 14 let v tomhle ohledu nikdo nekontroluje. Vzhledem k rizikům internetu výsledky výzkumu vyzývají rodiče k tomu, aby se více zajímali o tom, co jejich děti na sociálních sítí dělají.
Obecně jsou děti o svých právech více informované než dřívějších letech, přesto čtvrtina dětí do 13 let nezná žádné své právo. Starší děti znají hlavně právo na vzdělání. Zatímco právo na ochranu je úplně respektováno podle poloviny dětí z příjmově silnějších domácností, v příjmově slabších domácnostech si to myslí jen 10 % dětí.
Právo na lásku a péči rodičů není zcela respektováno podle čtvrtiny dětí z příjmově slabších rodin. Téměř 5 % dětí z učilišť se domnívá, že právo na lásku a péči rodičů není respektováno vůbec. Právo na zdraví je plně respektováno podle 64 % dětí z příjmově silnějších domácností, zatímco v příjmově slabších domácnostech si to myslí pouze třetina z nich. Téměř polovina dětí z příjmově slabších domácností (46,5 %) se domnívá, že právo na svobodu vyjadřování není úplně respektováno.
Jako další práva, která se jim vybaví, děti nejčastěji uváděly právo na život, bezpečí a materiální zabezpečení, objevily se také odpovědi jako „právo nepít alkohol“, „svobodné vyjádření národnosti“ či „osobní svoboda“.
Platí, že starší děti od 14 let jsou více informované o sexuálních vztazích, ale také o rizicích HIV/AIDS. Třetina českých dětí v oblasti ochrany proti HIV/AIDS zná pouze pojem nebo neví vůbec nic.
Starší děti ví více také o prevenci drog; čtvrtina hodně, polovina ví něco. U dětí do 13 let to je to však pouze 6 % a 29 %. Téměř polovina všech dotázaných dětí ví o prevenci drog jen málo, zná pouze pojem nebo neví vůbec nic.
Jedním ze zásadních faktorů, který měl vliv na jednotlivé odpovědi i celkové výsledky výzkumu Mladé hlasy, byl příjem rodiny, ve které dítě žije. Děti z příjmově slabších domácností mají tendenci být méně šťastné a častěji zmiňují fyzické tresty. Méně často mají také dobré vztahy se svými učiteli a svým rodičům míň důvěřují. Necítí se také tolik zapojovány do rozhodování v domácnosti.
„Dětství je výjimečným obdobím lidského života, které si zaslouží zvláštní ochranu. To, co děti prožívají, formuje jejich konkrétní životní zkušenosti a postoje,“ popisuje Pavla Gomba. „Průzkum Mladé hlasy ukazuje, že prožitky a zkušenosti dětí z příjmově slabších domácnosti a finančně silnějších rodin jsou v mnoha ohledech odlišné. Je potřeba se i nadále snažit, aby všechny děti měly stejná práva a férové prostředí pro svůj vývoj.“
Úkolem českých institucí, veřejných činitelů i celé společnosti by tak mělo být zajistit rovnocenné podmínky pro všechny děti, které zabrání rozevírání sociálních nůžek, jež může být dále umocněno očekávanou finanční a energetickou krizí.
Česká pobočka UNICEF podporuje Úmluvu o právech dítěte, která prosazuje rovné příležitosti pro všechny děti. V rámci této činnosti intervenuje za správná rozhodnutí ve prospěch dětí; dlouhodobě se zasazuje například o zřízení institutu dětského ombudsmana, pořádá odborné semináře v Parlamentu ČR a v rámci každoročních oslav Světového dne dětí upozorňuje na nutnost dodržování dětských práv u nás i ve světě. Kromě toho se zaměřuje na monitoring dodržování Úmluvy o právech dítěte v ČR v obecné rovině a také na osvětovou činnost ve vztahu k široké i odborné veřejnosti. Součástí této činnosti je i realizace výzkumů Mladé hlasy, které mapují současnou situaci a potřeby českých dětí.
Sběr dat pro studii proběhl v červenci, srpnu a září roku 2021. Výzkumu se celkem zúčastnilo 426 dětí ve věku 9–17 let. Jednalo se o reprezentativní vzorek s ohledem na pohlaví a věk, s proporčním zastoupením krajů a velikosti obce, počtu členů domácnosti a vzdělání rodičů. Data byla získávána osobním rozhovorem s dětmi v jejich přirozeném prostředí. Šetření pro UNICEF realizovala agentura STEM/MARK.
Zveřejňování výsledků výzkumu probíhá postupně po tematických blocích – dostupná jsou data o dětech a štěstí, škole a kamarádech, rodině, společnosti a pandemii. Závěry průzkumu budou poskytnuty státním i neziskovým institucím za účelem přijetí změn a opatření, které budou mít na situaci českých dětí pozitivní dopad.
Podrobné výsledky letošního výzkumu a shrnutí výzkumů z let 2001, 2008, 2017 a 2020 najdete zde.
Infografika k výzkumu je k dispozici zde.
Zdrojová data z kategorie „Informace“ jsou ke stažení zde.