Publikováno dne 18.03.2025
V roce 2024 bylo v Evropě a střední Asii zaznamenáno 127 350 případů spalniček, upozornil UNICEF a Světová zdravotnická organizace (WHO). Jde o dvakrát více případů než v roce 2023 a vůbec největší počet nákazy od roku 1997. Děti mladší 5 let tvoří 40 procent případů spalniček zaznamenaných v 53 zemích Evropy a střední Asie. Více než 50 procent nakažených muselo být hospitalizováno. Podle dat k 6. březnu 2025 UNICEF a WHO uvedly, že si spalničky vyžádaly 38 obětí.
Spalničky jsou v daném regionu od roku 1997 na ústupu, v tom roce bylo zaznamenáno 216 tisíc případů. Téměř o dvacet let později, tedy v roce 2016 bylo v celé oblasti – v Evropě a střední Asii – registrováno pouhých 4 400 případů. Nicméně v letech 2018 a 2019 začalo případů opět přibývat, v těchto letech bylo zaznamenáno 89 000 a 106 000 nakažených. Následující roky byly poznamenány pandemií covidu-19, v jejíchž důsledku klesla proočkovanost proti spalničkám a jejich případy rapidně narostly v letech 2023 a 2024.
Proočkovanost se v řadě zemí stále nevrátila do stavu před pandemií, což zvyšuje nebezpečí výskytů různých nákaz včetně právě spalniček. „Spalničky jsou zpět, to by měla být studená sprcha pro všechny. Důkaz, že bez vysokého procenta proočkovanosti neexistuje zdravotní bezpečnost. Pracujeme na nové regionální zdravotní strategii pro Evropu a střední Asii a nemůžeme si dovolit další oslabení proočkovanosti. Každá země musí zesílit snahu a dosáhnout potřebné proočkovanosti, hlavně v komunitách, kde je proočkovanost na velmi nízké úrovni,“ varoval ředitel regionální kanceláře WHO, Hans P. Kluge. „Spalničky jsou virus, který nikdy nespí, ani my nesmíme tuhle epidemii zaspat,“ upozornil.
V roce 2024 připadala na evropský region třetina všech celosvětových případů spalniček. V roce 2023 zmeškalo 500 000 dětí první dávku očkování proti spalničkám (MCV1), kterou měly dostat v rámci rutinního očkování. „Za poslední dva roky jsme zaznamenali obrovský nárůst případů spalniček napříč Evropou a střední Asií, což odhalilo rozevírající se nůžky proočkovanosti,“ uvedla ředitelka regionální kanceláře UNICEF pro Evropu a střední Asii Regina De Dominicis. „Je nutné před touto smrtelnou a vysilující nemocí ochránit děti, proto musíme apelovat na vlády, aby podnikly potřebné kroky včetně trvalých investic do zdravotnictví a jeho pracovníků,“ dodala.
Spalničky jsou jedním z nejnakažlivějších virů, které napadají člověka. V mnohých případech je nutná hospitalizace. Jde o nemoc, která zabíjí, smrt je často spojená s komplikacemi jako zápal plic, encefalitida, průjmová onemocnění nebo dehydratace. Spalničky mohou vyvolat dlouhodobé zdravotní komplikace včetně oslepnutí, komplikace, které zcela oslabí lidský organismus. Nemoc je schopná poškodit imunitní systém, „vymazat“ jeho paměť včetně toho, jak bojovat s infekcemi. Člověk, který prodělal spalničky, je tak náchylný k dalším nemocem.
Nejlepší ochranou před spalničkami je očkování
Méně než 80 procent dětí z Bosny a Hercegoviny, Černé Hory, Severní Makedonie či Rumunska bylo v roce 2023 očkováno proti spalničkám, to je hluboko pod 95procentní úrovní proočkovanosti nutné k zachování kolektivní imunity, ale:
- V Bosně a Hercegovině byla proočkovanost vakcínou MCV1 za posledních 5 let nižší než 70 procent, zatímco v Černé Hoře byla nižší než 50 procent.
- V roce 2024 zaznamenalo Rumunsko nejvyšší počet případů spalniček v regionu, s 30 692 nakaženými. Druhý nejvyšší počet, 28 147 případů, registroval Kazachstán.
- Celosvětově bylo v roce zaznamenáno 359 521 případů.
- Podle informací českých hygienických stanic byl u nás v roce 2023 registrován pouze 1 případ spalniček, v roce 2024 to však už bylo 35 registrovaných případů.
Spalničky stále představují celosvětovou hrozbu. Virus se šíří mezi zeměmi a kontinenty a občas dochází k větším epidemiím, zejména tam, kde je nízká nebo žádná proočkovanost, především u dětí.
UNICEF a WHO spolupracují s vládami a svými partnery včetně Evropské unie a Globální aliance pro očkování a imunizaci (Gavi), aby zabránily dalším výskytům spalniček – školí zdravotníky, pořádají osvětové besedy v komunitách s nízkou proočkovaností, posilují očkovací programy a systémy pro sledování a detekci nemocí a v neposlední řadě iniciují doočkovací kampaně proti spalničkám.
UNICEF a WHO apelují na vlády v zemích s aktivními ohnisky nákazy, aby:
- Zesílily vyhledávání případů, trasování kontaktů a realizaci nouzových očkovacích kampaní.
- Zmapovaly výskyt a zjistily, proč došlo k epidemii a co ji způsobilo.
- Vyřešily nedostatky ve svých zdravotních systémech.
- Cíleně využily epidemiologická data k identifikaci a odstranění mezer v proočkovanosti.
- Klíčovým krokem k zamezení dalšímu šíření spalniček musí být rovněž:
- Oslovení váhajících rodičů a znevýhodněných komunit.
- Zlepšení přístupu k vakcínám.
Země, které dosud nečelí aktivnímu výskytu spalniček, by měly být připraveny. To zahrnuje identifikaci a řešení nedostatků v imunitě, budování a udržování důvěry veřejnosti ve vakcíny a zachování silných zdravotních systémů.