Publikováno dne 19.10.2020
Kromě výzkumu a osvěty rozvíjí UNICEF také konkrétní programy proti sexuálnímu zneužívání dětí a na pomoc obětem.
„Zneužívání dětí nelze tolerovat v jakékoliv formě či obsahu. Pokud se nám nedaří chránit ty nejzranitelnější – děti, zapíráme svou lidskost, zrazujeme tradice a riskujeme vlastní budoucnost. Dětství si zasluhuje nejvyšší ochranu,“ odsuzuje snahy o legalizaci některých forem dětské pornografie Pavla Gomba, ředitelka UNICEF ČR.
Informační technologie a internet se staly nedílnou součástí moderního života a hrají důležitou roli ve vzdělávání a sociálním rozvoji dětí. Děti však vystavují také novým a rychle se vyvíjejícím formám sexuálního zneužívání.
V prvním souhrnném globálním reportu „Children in the Digital World“, vydaném v roce 2017, UNICEF upozorňuje na rizika digitálního světa pro děti, mezi něž patří šíření nepravdivých nebo škodlivých informací, materiály s násilným, nenávistným nebo pornografickým obsahem, zneužívání dětí, gambling nebo kyberšikana. Tento obsah je pro děti škodlivý, ať již mu jsou vystaveny jako čtenáři a příjemci, nebo v roli aktéra či obětí v rukou dospělých. Může se jednat o výrobu a držení materiálů zobrazujících zneužívání dětí nebo materiálů zobrazujících děti za účelem vyvolání sexuálního uspokojení, ale také „pouze“ o šíření neslušných obrázků vytvořených dětmi (child-produced indecent images).
Report upozorňuje také na rizika „sextingu“ (vlastní produkce a sdílení zpráv nebo obrázků se sexuálním obsahem dětmi a mládeží), který je vystavuje rizikům vydírání a zneužívání.
Organizace Internet Watch Foundation (IWF), spolupracující s UNICEF, upozorňuje na rozsah ztráty kontroly u materiálů zveřejněných online: 89,9 % obsahu se sexuálním podtextem zveřejněných dětmi a mládeží bylo z původního umístění sdíleno a redistribuováno na webech třetích stran. Obecně se předpokládá, že sexuální obsah vytvořený dětmi a mládeží vzniká prostřednictvím mobilních telefonů, ve skutečnosti však 85,9 % obsahu zobrazujícího děti do 15 let bylo vytvořeno pomocí webové kamery.
Česká republika je při ochraně dětí vázána Úmluvou o právech dítěte a Opčním protokolem k Úmluvě o právech dítěte o prodeji dětí, dětské prostituci a dětské pornografii, který je pro Českou republiku závazný od 26. září 2013. Česká republika rovněž přistoupila k Úmluvě Rady Evropy o ochraně dětí proti sexuálnímu vykořisťování a pohlavnímu zneužívání, která u nás vstoupila v platnost dne 1. září 2016.
Kromě výzkumu a osvěty UNICEF rozvíjí také konkrétní programy proti sexuálnímu zneužívání dětí a na pomoc obětem. Například v Japonsku UNICEF zorganizoval obrovskou kampaň „Řekněte NE dětské pornografii“, v níž spolu s partnerskými organizacemi shromáždil 115 000 podpisů v petici za změnu japonských zákonů a postavení držení dětské pornografie mimo zákon. Obsah zobrazující nezletilé v sexuálních pózách či situacích je pro UNICEF nepřijatelný v jakékoliv formě. To platí i pro komiksy, animace či videohry.
Letos v červnu pracovníci UNICEF odhalili a policii předali případ šíření materiálů s nevhodnými dětskými materiály ve skupině na WhatsApp.
Na rizika sociálních sítí pro děti upozorňuje osvětové video UNICEF, které jenom v České republice získalo přes 26 tisíc sdílení na Facebooku.
„I v digitálním světě je nutné zajistit, aby děti prožívaly šťastné, zdravé a bezpečné dětství. Je nutné podpořit osvětu zaměřenou na tvorbu a distribuci obsahu ve vztahu k rodičům a dětem samotným, a to i v mladších věkových skupinách, aby se děti nestávaly snadnými obětmi sexuálního vydírání či šikany. Zasazujeme se za co nejpřísnější tresty pro predátory, kteří děti využívají a zneužívají. Současně potřebujeme posílit změny veřejného mínění, aby se zabránilo postoji, kdy je vina svalována na oběti, což může vést k dalším traumatům pro děti, které se staly oběťmi zneužívání,“ vysvětluje Pavla Gomba.
Česká pobočka UNICEF letos v květnu zveřejnila výzkum Mladé hlasy 2020: Děti v nouzovém stavu, jehož smyslem bylo umožnit českým dětem vyjádřit svůj názor na konkrétní změny, které pandemie přinesla do života jejich rodin. Podle výzkumu české děti tráví volný čas během nouzového stavu především aktivitami na počítači, telefonu nebo herní konzoli. Ve věkové skupině 9 – 13 let tráví na Internetu více než 2 hodiny denně 78,8 % českých dětí, více než čtyři hodiny denně zde tráví 21,3 % dětí. Čas online výukou se do této statistiky nezapočítává. 31,5 % dětí ve věku 9 – 13 let jsou aktivní na Facebooku, 38 % na Instagramu, mezi českými dětmi je populární také TikTok.
Zdroj: UNICEF ČR, Mladé hlasy 2020: Děti v nouzovém stavu.